Jako Dán

Devět z deseti Dánů má kolo a deset z deseti na něm vypadá dobře. Každý den ráno zaplní rovnoměrně všech 400 km kodaňských cyklostezek, ne cyklodálnic, a vyrazí směrem k předním příčkám na žebříčcích štěstí, blahobytu a štíhlosti. A dost možná i počtu vlasů – vlají za nimi v mořském vzduchu, čerstvě vyšamponované biošamponem. Dánští cyklisté mají tolik sebevědomí, že ani nepotřebují helmu. Až poslední dobou se to změnilo. Na kodaňských cyklodálnicích se začali objevovat lidé s límcem, který však není límec.

Je to Hövding a funguje jako airbag. V límci jsou čidla, která dvěstěkrát za vteřinu sledují pohyb cyklisty. Když vyhodnotí, že zrovna padá, airbag se s výstřelem vymrští a zabalí cyklistovu hlavu a krční páteř, takže dopadne na zem jako do peřiny. Na facebookovém profilu firmy najdeme řadu příhod cyklistů, kteří díky Hövdingu dopadli měkce a bezbolestně.

Ale má to svá ale. První je cena v přepočtu skoro devíti tisíc korun. Po nehodě se airbag znehodnotí a je třeba koupit další. A pak – produkt je to nový, a zatím tedy nefunguje bez chyby. Občas se vymrští jen tak a na YouTube najdeme i video, jak se aktivoval, když jeho nositel zakopl v supermarketu.

Hlavní nevýhodou však je, že je to věcička nesmírně zlověstná. Marketingová kampaň Hövdingu zahrnuje videa se strašidelnými pády. Obsah kabelky se rozprskne po dlažbě, cyklista letí přes kapotu, oči se rozšiřují hrůzou. Dopadne sice do měkkého, ale vyděšený a otřesený; jeho dánské sebevědomí je navždycky pryč. Je od…