Divadlo

Kamila Polívková (1975)

Jedna z aktuálně nejvýraznějších českých divadelních režisérek evropského formátu, původně kostýmní výtvarnice brněnských divadel, absolventka scénografie na brněnské JAMU. Polívková z domovského Brna, kde byla nejdříve spojena s Divadlem v 7 a půl (z nějž vzešli dnešní renomovaní divadelníci jako Jiří Vyorálek nebo Martin Siničák), časem přesídlila do Prahy, kde režijně debutovala v Pražském komorním divadle (Divadlo Komedie). V posledních letech je spojená s holešovickým Studiem Hrdinů, zdejší představení pod jejím vedením pozitivně přijali nejen divadelní kritici, ale sklidila též divácké ohlasy, jde například o hry Den opričníka,Skugga Baldur nebo Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny. V divadelní adaptaci románu Petry Hůlové Macocha pak Polívková režisérsky propojila pražské angažmá ve Studiu Hrdinů a v brněnském HaDivadle.

Prezidentky
HaDivadlo, Brno, premiéra 1. 6.

Marie Ludvíková, Simona Peková a Kamila Valůšková jako Erna, Greta a Marjánka. V režii Kamily Polívkové se tři zkušené herečky představí jako důchodkyně na konci svých propracovaných životů. Stárnoucí, se sklenkou vína v ruce, sedí u stolu a provozují poslední zdravím a stářím neomezenou činnost – mluvení. V inscenaci na motivy přes dvacet let staré debutové komedie Rakušana Wernera Schwaba se brněnské divadlo divákům pokusí přiblížit fenomén stárnutí a nastolit otázky, jež jsou aktuální i pro českou stárnoucí…