Veselí beze spánku
Experimentální terapie rozšiřuje porozumění mechanismům deprese
O významu spánku pro mentální zdraví už jste asi slyšeli. Z výzkumů se zdá, že pro zachování duševní harmonie představuje pravidelný a dostatečný spánek jednu z nejdůležitějších podmínek. Nevyspalý mozek je mnohem náchylnější ke všemožným potížím, mimo jiné k propuknutí deprese. I proto lékaře fascinuje, že u určité části pacientů s chronickou depresí se tahle zákonitost občas úplně obrátí – vytouženou úlevu jim může přinést, když spánek naopak vynechají. V několika zemích světa se prosazuje experimentální léčba spánkovou deprivací a výsledky jsou docela nadějné.
Každá druhá noc
Pozoruhodného efektu si poprvé všiml už v roce 1818 německý psychiatr Johann Christian August Heinroth, když se spánkovou deprivací experimentoval u svých pacientů trpících „melancholií“, jak se tehdy říkalo. O nějakých sto padesát let později se v jeho stopách vydali moderní následovníci a postupně vzniklo několik standardizovaných léčebných postupů. V psychiatrii šlo vždy o okrajovou záležitost, která se dodnes významněji uchytila jen v některých zemích, nejvíce ve Skandinávii, v Británii, USA nebo Itálii.
Reportáž ze specializované kliniky v Miláně přinesl před časem vědecký magazín Mosaic Science. Šéf kliniky a dlouholetý výzkumník téhle experimentální terapie Francesco Benedetti pacientům s těžkou depresí, na niž nepomáhají běžné léky, ordinuje následující kúru: Každou druhou noc z týdenní hospitalizace v jeho nemocnici stráví bděním. Personál dává pozor, aby měli dost zábavy a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu