Kdo zachrání JAR

Miliony Jihoafričanů vyšly před čtvrtstoletím po rozednění k volebním urnám, aby si poprvé v životě zvolily vládce své země. Vedle tehdejšího vítěze Nelsona Mandely na již mírně zašlých dobových záběrech často postává mírně podsaditý muž s krátkým vousem: Cyril Ramaphosa. Minulý týden byl tento dnes 66letý politik zvolen prezidentem země u mysu Dobré naděje.

Mnohé okolnosti se během čtvrtstoletí svobody změnily. Volební účast klesla kvůli rozšířené frustraci z bezmála 90 na 65 procent, přičemž doma zůstali zvláště ti mladší. Kdysi Mandelův, dnes Ramaphosův Africký národní kongres (ANC) dosáhl doposud nejhoršího výsledku – podle pátečních neoficiálních odhadů 57 procent (na svém vrcholu v roce 2004 získal 69 procent hlasů). Vzhledem k dění posledních let to je ovšem úspěch.

Systémový úkol

Jihoafrická republika se během posledních deseti let propadla do hlubokých dluhů. Ekonomika stagnovala, investoři odcházeli, oficiální nezaměstnanost stoupla na 27 procent. Celých 40 procent lidí ve věku mezi 15 a 35 lety dnes nemá práci ani nechodí do školy. Velký díl viny na „ztracené dekádě“ měl právě ANC. Pod vedením prezidenta Jacoba Zumy (od roku 2009 do loňska) rostla korupce, „frčelo“ dosazování přátel do dobře placených úřadů ve státních firmách a množily se útoky na nezávislé instituce. Společnost se však ubránila. Média kauzy vynášela na veřejnost a Zuma se musí zpovídat před soudem.

Cyril Ramaphosa se do vysoké politiky vrátil s cílem zastavit tento rozklad. V…