Recep Tayyip Erdoğan před lety prohlásil, že kdo vyhraje Istanbul, ten vyhraje Turecko. A faktem je, že jeho úspěšná politická dráha začala v roce 1994 zvolením do funkce istanbulského starosty. Výrazně zlepšil infrastrukturu, úklid a celkovou správu města a získal důvěru voličů, jež ho později dovedla až do úřadu premiéra a prezidenta.
Možná i kvůli této zkušenosti se Erdoğan a jeho neoislamistická strana AKP tak usilovně snaží zabránit tomu, aby správu nad patnáctimilionovým Istanbulem převzala opozice. Minulý týden volební komise po týdnech politického tlaku nařídila opakování voleb, které v březnu do čela istanbulské radnice vynesly dosud málo známého opozičního politika Ekrema İmamoğlua (CHP). Nové hlasování proběhne 23. června.
Nejhorší je ztratit morální nadřazenost
Turecko poslední roky směřuje k autoritářskému režimu. Nikde na světě není za mřížemi tolik novinářů, ve vazbě jsou významní politici kurdské demokratické opoziční strany HDP, předloni zavedený prezidentský systém výrazně osekává dělbu moci, většinu médií vlastní oligarchové s blízkým vztahem k prezidentovi. Přesto Turkům zůstalo více svobody, než mají například občané Ruska, Saúdské Arábie nebo Číny, a březnové místní volby toho byly důkazem.
Opozice mohla svobodně vést kampaň a vyhrála v největších městech včetně hlavního města Ankary a hospodářského a kulturního centra Istanbulu. Proto je zrušení výsledku zdejších voleb z procedurálních důvodů – a případná…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
