Nová garnitura ve vedení hlavního města se chystá k prvnímu bolestnému kroku, jak si pomoci s financováním všech smělých plánů. V rámci debat o přenastavení finančních toků je znovu ve hře zvyšování daně z nemovitosti. Nápad má své zastánce na magistrátu i v městských částech. Jen s ním teď, před evropskými volbami, nikdo nechce přijít naplno jako první. Pokud ale v létě zábrany opadnou, majitelé domů a bytů budou platit – podle nejčastěji zmiňované verze – dvakrát víc než nyní.
Sice zlomek, ale náš
Daň se počítá podle zastavěných metrů a dopadá na všechny typy realit, od bytů, domů a zahrádek až po průmyslové areály. Pro každý je v zákoně jiná sazba, kterou si města mohou upravit vlastními koeficienty. Vzoreček není triviální, ve výsledku však platí, že v Praze je daň spíš nižší. U bytu o velikosti 76 čtverečních metrů, což lze považovat za průměr, se v Praze platí 760 korun ročně.
Podle posledních čísel z roku 2017 Praha na této dani vybrala 830 milionů. V celém rozpočtu města a městských částí jde o zlomek peněz. Díky koeficientům je ale realitní daň nejvýznamnějším příjmem, o kterém si samospráva rozhoduje sama. K pohybu opakovaně vybízejí pražské městské části. Naposledy si jejich starostové řekli o peníze na svém sněmu 28. března. Jejich dlouhodobá stížnost je, že často vedou velké statisícové čtvrti, na rozdíl od starostů normálních měst však nedostávají příjmy z daní přímo. Jdou k nim přes takzvanou velkou Prahu, tedy přes magistrát fungující jako…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu