Dopisy

Čekej dál

Respekt 23/2018

Nový způsob výběru soudců prý prodlužuje čekání na možnost stát se soudcem ze tří na pět let. To pobuřuje studenty pražských práv, a dokonce se zdá, že absolvovat celý proces je pro některé čin v podstatě nemožný. Snad je teď uklidním – nic se totiž neprodlouží. Jednoduše proto, že soudcem se člověk nesmí stát, dokud mu není 30 let. Takže když někdo dokončí vysokou školu zhruba ve 25 letech, nebude za tři roky soudit, ani kdyby se snažil sebevíc. A není to jediný důvod, proč je iluzorní tvrdit, že celý proces byl dříve kratší. Průměrný věk nových soudců v posledních třech jmenovacích etapách se pohyboval kolem 33 let, byl tedy ještě vyšší než ona hranice. Od doby, kdy se tehdejší prezident rozhodl věkový limit stanovit, byl výběr soudců věcí libovůle a zvyklostí. Na čekací listině nebylo žádné pořadí – na koho se usmálo štěstí, dosáhl cíle, pro ostatní skutečně platilo ono „čekej dál“. Klíčovými motivacemi pro úpravu výběru soudců pak byly transparentnost a sjednocení podmínek, protože se v různých krajích lišily a žádný ministr nemohl zaručit jednotnou kvalitu soudců a rovný přístup k této funkci. Ono vůbec používat slovo systém pro minulý způsob výběru je vlastně nadsázka, protože de facto neexistoval.

Co se týče ohodnocení justičních čekatelů, o kterém se text, na nějž reaguji, rovněž zmiňoval, tak jejich průměrný plat v roce 2017 činil 26 833 korun. Nový návrh výběru soudců předpokládá jejich přípravu ve dvou fázích. Po složení justiční zkoušky a postupu do druhé fáze budeme mít co do činění s úzkou skupinou osob, s kandidáty na soudce, jejichž plat by bylo vhodné zvýšit. Podle odůvodnění instrukce, jíž se systém řídí, by v prvním a druhém roce tohoto druhého čekatelství mohlo jít o 30 tisíc a 35 tisíc korun, přičemž tyto finanční prostředky jsou jednou z priorit při jednání o státním rozpočtu. Čísla tedy ukazují, že justiční čekatelé nežijí v bídě a nouzi. Koncipient v soukromém sektoru si měsíčně vydělá mezi 20 tisíci a 50 tisíci korun podle schopností a seniority, tedy ne třikrát ani čtyřikrát víc než justiční čekatel, jak uváděla autorka článku v Respektu. Nehledě na to, že v okamžiku jmenování se příjem nových soudců opravdu razantně zvýší.

Soudce si vysoké ohodnocení jistě zaslouží. Být jím totiž obnáší mnoho. Jsem ale přesvědčený, že peníze nemají být hlavním kritériem pro to, aby člověk soudcem chtěl být.

Robert Pelikán, ministr spravedlnosti v demisi

OPRAVA

V minulém čísle jsme v rubrice Agenda ve zprávě o Etiopii uvedli, že její nový premiér Abiy Ahmed plánuje privatizovat mimo jiné i cukrárny. Privatizace se má však týkat cukrovarů. Za chybu se čtenářům omlouváme.