Paměť lesa
Na rostliny začínáme pohlížet jako na organismy vybavené sociální inteligencí, které vnímají bolest a pomáhají nejen svým příbuzným
Na pódiu před zaplněným sálem zahajuje své vystoupení křehce působící blondýna v brýlích s tenkými obroučkami. „Dnes bych chtěla změnit způsob, jakým přemýšlíte o lese,“ oslovuje publikum. Během přednášky se za jejími zády střídají fotografie vzrostlých stromů i vykácených holin, kořenů propletených v divokých, až tanečních kreacích, názorná infografika a také snímek obyčejné venkovní latríny stojící v lese u jezera.
Suzanne Simard popisuje výsledky svého více než tři desítky let trvajícího výzkumu – a posluchačům odhaluje fascinující svět skrytý pod povrchem v půdě lesa, kde probíhá intenzivní komunikace na „informační dálnici“, tvořené spletí kořenů a tenkých vláken hub. Vypráví o týmové spolupráci stromů při výměně živin, o mateřských stromech, které pečují o „mladé“ rostoucí v podrostu, o pomoci okolních stromů nemocným jedincům, o fungování lesa coby propojeném organismu, jenž si předává varovné signály ve chvílích ohrožení… V závěru přednášky pak celý sál povstane a nadšeně tleská; zdá se, že cíle „přemýšlet o lese jinak“ bylo dosaženo.
Inspirativní přednášku kanadské vědkyně a profesorky na University of British Columbia, s níž vystoupila v polovině roku 2016 na konferenci TED v kalifornském Long Beach, dosud na internetu zhlédly téměř tři miliony lidí. Obdobně populární jsou i knihy německého lesníka a ekologa Petera Wohllebena; bestselleru Tajný život stromů. Co…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu