Nová pravidla

Evropská komise minulou středu představila svůj návrh unijního rozpočtu na roky 2021–2027. Jde o peníze, které EU mezi své členy rozdělí na fondech, dotacích nebo které utratí třeba na ochranu společných hranic. Zveřejněný nástřel je prvním krokem dlouhého vyjednávání jak v Evropském parlamentu, tak v jednotlivých zemích. Na výsledku bude záležet i to, kolik společných peněz v následujících devíti letech přiteče do států, jež na členství v Unii čistě finančně vydělávají – včetně Česka.

Trochu úskok

Komisaři připravili rozpočet pro Unii, ve které bude o jednoho člena méně. A o dost podstatného: příští rok na jaře odejde ze spolku Velká Británie, jež zároveň patřila mezi největší přispěvatele. Přesto je navrhovaná výše výdajů, přes jeden a čtvrt bilionu eur, vyšší než u aktuálně čerpaného rozpočtu (pro srovnání: jde o plánované výdaje na sedm let, a je to podobná částka jako výdaje státního rozpočtu Německa, největšího unijního státu, jen za loňský rok).

Ono „přesto“ vzbudilo nevoli bohatých států, pro které to nevyhnutelně znamená, že budou muset přispívat víc. Německý eurokomisař Günther Oettinger, který má sestavování rozpočtu na starosti, se nechal slyšet, že většina států „mu naznačovala“, že větší příspěvky skousnou. Třeba nizozemský premiér Mark Rutte však návrh označil rovnou za nepřijatelný. Nizozemsko je dlouhodobě zastáncem spořivosti, co se evropského přerozdělování týče, ale mluví i za severské země nebo například Rakousko.

Plány komisařů zároveň…