Dopisy

Nápad za milion

(bitcoinů)

Respekt 17/2018

Jakkoli mi blockchain přijde jako fascinující a nepochybuji, že se pro něj najde zajímavé využití, přijde mi optimismus článku přehnaný – slovo nedostal žádný kritik.

Zmiňujete, že blockchain řeší problém s důvěrou – není potřeba účetní knihu svěřit centrální autoritě. To je sice pravda, ale místo centrální autority ověřující účetní knihu, je u blockchainu přítomná autorita, která poskytuje počítačový kód spravující účetní knihu. A té musí uživatelé důvěřovat. Přestože je zdrojový kód bitcoinu a dalších měn otevřený, a teoreticky ho tedy může zkontrolovat každý, vyžaduje to velké úsilí a expertizu, a reálně to může provést málokdo. Expertní kontrola nemusí stačit – známá chyba Heartbleed se ve veřejném kódu skrývala dva roky, než si jí někdo všiml. Problém důvěry tedy se zavedením blockchainu nemizí, jen je zmenšen a přesouvá se na jinou úroveň.

Ukazujete, že těžení bitcoinů se stává záležitostí specializovaných firem, ale zároveň zmiňujete, že příliv těžařů zvyšuje bezpečnost. Je snadné si představit, že trh se zkonsoliduje a právo do účetní knihy zasahovat tak bude držet jedna či pár velkých firem. Do jisté míry taková situace již nastala: v systému je několik obřích kartelů těžařů a výrazně nadpoloviční většina výkonu sítě je umístěna v Číně, snadno se tak může dostat pod kontrolu tamějšího režimu.

Je třeba zmínit i chytré kontrakty. Jejich hlavní síla – nemožnost kontrakt změnit – je také jejich největší slabinou. Když je totiž ve smlouvě chyba, nemusí být možné ji opravit. Slavným příkladem byla chyba v kontraktech DAO měny ethereum v roce 2016, která umožnila všímavému anonymovi získat kontrolu nad měnou v hodnotě 50 milionů dolarů. Jediným způsobem nápravy bylo rozdělení etherea na dvě nové měny, z nichž jedna z blockchainu vymazala chybné transakce. Po vášnivé diskusi se většina uživatelů přidala k této „opravené“ měně a tím jí dali potřebnou legitimitu. Rozhodně ale nelze čekat, že by se podobné opravy dočkal drobný „překlep“ v nějaké lokální smlouvě.

Tyto problémy ukazují, že společenskou složku vývoje blockchainu nelze ignorovat. Nepochybuji, že blockchain elegantně řeší některé problémy, zároveň však přináší celou řadu problémů nových a neznámých.

Martin Modrák

Kam zmizely naše lesy?

Respekt 18/2018

Článek upozorňuje, že masivní rozpad smrčin na Jesenicku není dílem neočekávatelného sucha, ale má komplexní příčiny vyučované na lesnických školách už od šedesátých let. Podstatné je, že se navzdory perspektivě změny klimatu zanedbaly úpravy české lesnické legislativy, dalších pravidel i nefunkčních a přemrštěných tendrů na lesní hospodaření. Legislativa nyní omezuje účinné zásahy proti kůrovci v hospodářských lesích a omezuje i opatření, která by smrkové monokultury připravila na nadcházející zhoršování jejich stavu v celé republice. Smrk totiž na většině našeho území do budoucna v monokulturách pěstovat nepůjde. Je na tom shoda nejen mezi vědci, ale i mezi velkou částí lesníků z praxe. Jsou to nyní tedy především naši zástupci v Poslanecké sněmovně a na ministerstvu zemědělství, kdo by se měl zasadit o rychlejší proměnu českých lesů – tedy nejen těch jesenických – v šetrně obhospodařované, zdravé a odolné. Žádá je o to také výzva Zachraňme lesy.

Jan Skalík, Hnutí DUHA