Česko v minulém týdnu nebývale zežloutlo a vrstvy pylu se staly tématem dohadů, všemožných teorií i vtipů. Jako viník téhle pohromy, hlavně pro alergiky, se nabízela řepka, jejíž rozkvetlé lány pokrývají obrovské plochy zemědělské půdy. „To je úplný omyl, řepka za to nemůže. Ale je pravda, že podobně silnou pylovou sezonu nepamatuji,“ říká Eva Krauseová z Botanického ústavu AV ČR a Pylové informační služby.
Co za mohutným pylovým spadem stojí, když to není řepka?
Letos si pylová sezona opravdu dala záležet a je velmi silná. Protnulo se více faktorů: jednak tu máme dubnový, velmi rychlý nástup jara, který spíše než jaro připomínal letní počasí s poměrně vysokými teplotami. Vše kvete najednou. Za další – pylovou sezonu umocňuje sucho a taky je dost větrno, takže pylová zrna poletují v ovzduší a mohou se dostat i do vzdáleností několika desítek až stovek kilometrů v závislosti na počasí. Hlavně je to ale dáno periodicitou kvetení jehličnanů, jež připadla právě na letošek. Současný pylový spad, který pokryl všechny hladké povrchy až v několikamilimetrové vrstvě, je hlavně ze smrků, za nimiž v těsném závěsu kvetou borovice. K tomu se přidávají listnaté dřeviny jako duby, javory, buky, ořešáky a blíží se také sezona trav, šťovíku a jitrocele… Alergici si zkrátka neodpočinou.
Nedozírné lány řepky jsou v tom tedy opravdu nevinně?
Přesně tak. Zpracovávám analýzy pro Pylovou informační službu,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu