Vyvolávání běsů je cesta do pekla

Ani v nejhorším snu! V dětství jsem snil o tom, že budu kominíkem, jako otec, děda, praděda. Ve středověku se kominíci povyšovali do šlechtického stavu, protože na jejich práci, na pohled špinavé, zalykající se sazemi, dehtem, svinstvem, závisela kvalita života obce, pocit domova, zajištění majetku, života blízkých. Musí se přece najít kvalitní osobnosti, které snesou i tu nutnou dávku špíny, již boj o moc v sobě představuje, a současně jsou odpovědní k obci.

Teze, že prezident musí být kovaný v partajním a politickém životě, byla vyvrácena na Slovensku Andrejem Kiskou. Vlastnosti vhodné pro vedení politických stran se v českém prostředí ukázaly být na škodu. Příklad: prezidentské působení Václava Klause a Miloše Zemana. Caesaropapismus, narcismus, neschopnost naslouchat jinému než svému zbytnělému egu, pocit neomylnosti, absence sebereflexe, a naopak obklopování se servilními přitakávači i temnými pologangsterskými týpky, to jsou vlastnosti pro budování stranické disciplíny (nic proti politickým stranám).

Sním tedy o prezidentovi, který bude schopen naslouchat moudřejším lidem, než je on sám. Je lepší mít po boku středověkého šaška než sám působit jako kašpar. Společnost, to nejsou jen mechanismy voleb, opojení mocí, splácení dluhů lobbistům za zvolení, byznys. To je také atmosféra mezi lidmi, přihlášení se k hodnotám, na kterých se tento stát zrodil i obrodil. Tedy také jednoznačné spojenectví se západní civilizací, od členství v NATO po EU.  Ocenil bych schopnost…