Jaká konkurence NATO?
Je dobře, že se Česko přidalo ke spolupráci v evropské obraně
Je známo, že v době vrcholící migrační krize pomáhaly ve Středozemním moři zasahovat proti pašerákům i lodě NATO. Zázemí Severoatlantické aliance se tehdy nabízelo a státy Unie, z nich většina je beztak zároveň členy NATO, měly o jejich využití zájem. Na souhlas Aliance však Evropané museli několik měsíců čekat, protože Turecko, nečlenská země Evropské unie a zároveň člen NATO, žádost Evropanů kvůli svým vnitropolitickým zájmům blokovalo.
Také tahle zkušenost dovedla dvacet tři z osmadvaceti zemí Evropské unie minulý týden k podpisu dohody o hlubší spolupráci na společné obraně. Jedním ze signatářů je i Česko, což některé zdejší zastánce silných atlantických vazeb vedlo k nesouhlasu a varování, že se náš stát upsal projektu nepřátelskému vůči NATO. Poslankyně ODS Jana Černochová, která bezpečnostní témata sleduje, prohlásila, že byl položen základ evropské armády, jež bude Alianci oslabovat, což její strana „striktně odmítá“. Spíš než fakta ale zřejmě Janu Černochovou a další vedla ke zdvižení varovného prstu ideologie, protože vidět za dohodou ze 13. listopadu základ jednotek s modrou vlajkou a žlutými hvězdami jde z věcného hlediska opravdu jen stěží.
Rizika tu jsou
I po minulém pondělku zůstává obrana evropského území výlučnou kompetencí Severoatlantické aliance. Zájemci z řad členů Unie budou sami vojensky zasahovat jen za jejími hranicemi. Příkladem mise, která se vejde pod definici nového, evropského projektu, je úder Francouzů proti islámským radikálům v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu