Příběh dvou klimatických strategií

Deník The New York Times minulý týden na titulní straně popsal, jak Trumpova administrativa ruší Plán pro čistou energii, tedy pokus předchozí Obamovy vlády snížit emise skleníkových plynů z tepelných elektráren. „Válka proti uhlí je u konce,“ prohlásil šéf ministerstva životního prostředí Scott Pruitt. Přímo pod článkem byl jiný příběh z opačného konce planety, který popisoval masivní čínské investice do vývoje elektrických automobilů, součást odhodlání Pekingu dominovat éře čistých energetických technologií. Jedná se vlastně o příběh dvou zcela odlišných strategií.

Trumpova administrativa se rozhodla vstoupit do nové éry: do 19. století.

Uhlí je na ústupu už alespoň 70 let. V roce 1950 se podílelo na polovině výroby elektřiny ve Spojených státech. Nyní je to třetina. Masivní automatizace těžby navíc způsobila snížení počtu pracovních míst v tomto odvětví, ze 176 000 v roce 1985 na 50 000 v roce 2017. Stroje a software nahrazují horníky se stejnou jistotou, s jakou se to děje v jiných oborech. Poptávku po uhlí oslabují další alternativy, především zemní plyn. V posledních letech bylo mnoho amerických těžebních společností nuceno vyhlásit bankrot, včetně té největší, Peabody Energy.

Tyto trendy se navzdory Trumpovým politickým zásahům změní jenom stěží. Agentura Reuters například zjistila, že ačkoli 32 energetických společností ve 26 státech podalo proti Plánu pro čistou energii žalobu, „většina z nich nemá žádné plány, jež by mohly změnit jejich dlouhodobý a velmi…