Dobře utajený úspěch

Před 70 lety se podařilo něco naprosto neuvěřitelného. Americký ministr zahraničí George C. Marshall 5. června 1947 zveřejnil ambiciózní plán na obnovu poválečné Evropy. Spojené státy pomohou výhodnými finančními investicemi zemím, které nabídku přijmou, aby se postavily na nohy.

Myšlenka byla jednoduchá: Pokud se ekonomická kondice zpustošených zemí brzy nezlepší, hrozí nepokoje, případně přimknutí se k Sovětskému svazu. Ze strany Američanů to byl nemalý risk, protože šlo o obrovské sumy peněz daňových poplatníků, které se nemusely vrátit.

V jistém ohledu jsme se stali součástí podobného plánu v roce 2004, kdy jsme vstoupili do Evropské unie (v letech 2004–2016 jsme z evropského rozpočtu získali čistých 639 miliard korun).

Tony Judt ve své pozoruhodné knize Poválečná Evropa píše, že díky prostředkům z Marshallova plánu mohli ve Francii zaplatit až 50 procent všech veřejných investic, které si naplánovali pro renovaci země. Přesto se Amerika netěšila velké oblibě.

„V polovině padesátých let jen každý třetí dospělý Francouz připouštěl, že o Marshallově plánu vůbec někdy slyšel, a přitom 64 procent z této jedné třetiny dotázaných prohlásilo, že byl pro jejich zemi ,špatný‘!“ uvádí Judt. Podle něj za názor Francouzů mohla komunistická propaganda dirigovaná z Moskvy.

Francie má evidentně štěstí, že se nachází více na západ než Československo. My jsme Marshallův plán odmítli na příkaz Moskvy a spadli jsme na 40 let do říše nesvobody. Dnes už tam nejsme, ale zřejmě stejně jako Francouzi v padesátých letech až tak moc nevíme, kdo nám s tím pomáhá.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery
šéfredaktor