Titán ostravský

Říkají mu Ťutin, po postavičce ze Sekorova Ferdy Mravence. Spíše než hravou pohádkovou figurku tenhle brouk připomíná tvora z dávných dob. Tmavě hnědý až do černa, s výbavou, která nejen připomíná, ale také slouží jako zbraň a brnění do soubojů s ostatními samci: masivní kusadla, nožky vybavené ostrými výstupky a drápky, záda chráněná tvrdým krunýřem. Jsou to však především více než patnácticentimetrová délka a třicetigramová váha, které uvádějí v úžas všechny „broučkaře“ a naopak přivedou k mírné slabosti kohokoli, kdo těžko snáší pobyt v přítomnosti i švába třetinové velikosti. V zázemí suchých listů v teráriu se to ještě nezdá, ale když se objeví na dlani dospělého muže a téměř se na ni nevejde, není pochyb o tom, že máme tu čest s největším broukem na světě. Titána obrovského do Česka přivezl tým moravských vědců a způsobil tím rozruch. Také proto, že zvenčí může být těžké pochopit, co vlastně vědci zkoumáním hmyzu vytrženého z přirozeného prostředí objeví, a jestli tedy neměl raději zůstat tam, kde byl.

Hned za městem

Jiří Hodeček (29) si přesně pamatuje úžas, který pociťoval jako kluk při listování encyklopediemi. Brouci a motýli ho mimořádně zajímali – taky se jimi nakonec začal profesně zabývat a dnes je studuje jako doktorand Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Jeden brouk ale vždy jeho zvědavost obzvlášť provokoval. Nejen proto, že titán obrovský nemá v hmyzí říši co do velikosti konkurenci, ale také proto, že toho o tomto obyvateli…