Předvolební průvodce Slovenskem

Slovensko sice přežilo osm let vlády Roberta Fica v relativním klidu, v posledním roce se však začaly u premié-

ra projevovat rysy arogantního východoevropského autoritáře, který kvůli uprchlické krizi vytahuje zemi z jádra EU a politicky ji tlačí k Východu. Zajímavou otázkou tedy je, zda parlamentní volby 5. března tuto cestu potvrdí, nebo pootočí, či dokonce zvrátí. Velká změna není příliš pravděpodobná, průzkumy nicméně ukazují pokles popularity Ficovy strany Smer ze 40 na zhruba 34 procent, což by znamenalo, že se neobejde bez koaličního partnera. Při hlubším poklesu se pak nedá dokonce vyloučit ani možnost, že opoziční strany získají dost mandátů, aby mohly složit vládu samy. To by však musel do hry vstoupit další důležitý – a opět málo pravděpodobný – faktor: schopnost těchto stran odložit dlouhodobé vzájemné spory.

Grafy průzkumů preferencí jsou už léta velmi podobné: vysoký sloupec Smeru a pak řada nízkých, oscilujících mezi pěti a deseti procenty. Těch opozičních sloupců nad hranicí vstupu do parlamentu bývá kolem pěti, další z nich – nacionalistická SNS – se hlásí k Ficovi.

Po březnových volbách se v parlamentu může octnout celkově až devět stran, a třeba také jen pět, což značně ztěžuje odhady o počtech mandátů a povolebních koalicích. Nicméně tady jsou ty, o nichž se nejvíce mluví.

Tři možnosti

První variantou je, že Smeru bude stačit jeden koaliční partner a Fico si vybere SNS, která je – co se týče nacionalismu – ještě radikálnější variantou…