Vítejte ve Visegrádské unii

Pražská schůzka premiérů a premiérky středoevropských zemí, plánovaná na toto pondělí, se koná v dost výjimečné atmosféře. Kvůli zcela odlišnému pohledu na statisíce běženců prchajících do Evropy před válkou z Blízkého východu se čím dál hlasitěji mluví o hrozbě nového rozdělení Evropské unie. Západní členské státy své východní partnery čím dál víc považují za hlavní překážku v nalezení celounijního východiska z uprchlické krize. Česko a jeho tři visegrádští sousedé se s nimi dlouhodobě odmítají „podělit“ podle daného klíče o lidi, kteří v Unii žádají o azyl – i přesto, že západní země nadále považují právě to za jedinou možnost, jak vyřešit současnou prekérní situaci ještě před úplným rozhádáním stále nervóznější osmadvacítky. Za řešení, na které zbývá už jen málo času, pokud vůbec nějaký. A tak nahlas uvažují o tom, že své snahy přesvědčit východ vzdají a pokusí se věc zvládnout bez něj. Ve hře je přerýsování schengenského prostoru bez hranic, nové rozdělení unijních fondů či rovnou vznik nové, menší Unie, seskupené kolem Německa a dalších starých členských států.

Středoevropští politici o těchto hrozbách vědí a na veřejnosti často opakují, že Schengen a další základy Unie jsou zásadně důležité a nedotknutelné. Bez ohledu na to se ale očekává, že na pondělní schůzce, která bude ladit noty Východoevropanů pro nadcházející summit v Bruselu koncem tohoto týdne, svůj odmítavý…