Jak udělat revoluci. Zápisky z trestanecké kolonie
Naděžda Tolokonnikovová
Čtenář knih o současném Rusku – ať už literatury faktu, životopisů nebo beletrie – se po jisté, ne moc dlouhé době začne točit v kruhu jednoho pocitu. A tím je ponurost. Nemusí jít jen o zprávy o současné vládnoucí moci; i příběhy a výpovědi nezávislých činorodých osobností v sobě často nesou tíhu. O to větší je překvapení, když v pravém slova smyslu světlou výjimkou se ukáže být kniha s podtitulem Zápisky z trestanecké kolonie.
Naděžda Tolokonnikova je jednou ze dvou členek Pussy Riot, která si za punkovou modlitbu v moskevském chrámu Krista Spasitele, největším pravoslavném kostele světa, odseděla dva roky ve vězeňské kolonii. To je také jádrem knihy Jak udělat revoluci. Začíná půl roku před tímto „koncertem“ (který méně bystří pozorovatelé v Česku i ve světě označují za bohapusté chuligánství), pokračuje jeho plánováním a provedením, následným soudním procesem a pobytem v lágru. Končí s prvními týdny na svobodě.
Je to zábavné čtení z velmi nezábavných míst. Tolokonnikova píše s nadhledem, nelituje se a hrdinsky se neprožívá – zároveň ale nijak nezlehčuje úděsné podmínky v ruských vězeňských táborech. „Zápisky“ v podtitulu knihy jsou trefné pojmenování, Jak udělat revoluci je proud krátkých postřehů, citací a úvah. Tolokonnikova umí napsat výstižnou a chytrou črtu s ostrou pointou. Mimo to může její kniha sloužit následovnicím a následovníkům jako zásobárna hesel na protestní trička („Nečti zprávy. Dělej je“ nebo „Nevěř, neboj se, nepros“).…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu