Pablo García Casado

Těžaři

mluvíš o sexu a já vidím těžaře jak míří k přístavu

vidím jak se nechávají zlehka unášet pomalým proudem

ptám se jestli každý obraz zachycuje dějiny tohoto světa

nebo jestli je tento okamžik pouhou náhodou

KVALIFIKOVANÝ PERSONÁL

ano jste tu dobře pojďte dál pohodlně se usaďte

dejte si na co máte chuť ne ne prosím vás

nesundávejte si oblečení buďte bez obav zaplatím vám

peníze jsou na stolku chci jenom

abyste na mě mluvila vyčítejte mi všechen čas

co jste se mnou promarnila polovičatá milování

večery bez jediného pohledu do tváře bolest

po sexu sex po bolesti

žhavé uhlíky po požáru řvěte na mě

řvěte na mě je-li třeba vy už budete vědět

líp než já jak takové věci dělat

chcete-li víc žádné strachy tady máte

mou kartu

PAMLSKY

jako rozbalený bonbon

tak jsem se cítila tu noc co jsem se namalovala

jak štětka a ty sis to nakonec rozmyslel kdybych zvolila

strategii včasného ústupu celé

by to nemělo tu pachuť co zanechá zklamání

nechals mě tam pohozenou jak bonbon

ocumlaný

HOME SWEET HOME

hlavu skloněnou nad mísou prsty v krku

určitý počet neuronů odumírá

po noci jako byla tahle ať to zkouším co to zkouším

ty tvoje vždycky přežijí

POUŽITÍ

strop je stále stejný šedý

flek stále stejný stejný zvuk

pružin anonymní tělo

něco přichází zezadu…