Nejednotní padneme

Podrážděnost kampaně zastínila význam toho, co je v sázce. Pokud se Britové 23. června rozhodnou opustit Evropskou unii, což podle průzkumů hrozí čím dál víc, vážně a dlouhodobě tím poškodí britskou politiku i hospodářství. Ztráta jednoho z největších členů EU by zbytku Evropy zasadila hlubokou ránu. A vzhledem k tomu, jak lidé typu Donalda Trumpa a Marine Le Pen zároveň podněcují ekonomický nacionalismus a xenofobii, šlo by o porážku pro liberální systém, který byl pilířem prosperity Západu.

Tohle zjevně není argument hlasů požadujících odchod. Ty se stejně jako euroskeptici v EU odvolávají na svobodu a dějiny. Zastánci brexitu říkají, že odchod ze zkostnatělé a nedemokratické EU by náhle suverénní Británii umožnil jako velmoci navazovat vnější vztahy podle svého uvážení. Mnozí tito lidé se dovolávají liberalismu, tedy učení, které je Economistu již po desetiletí vlastní. Hlásí se k argumentu, že svobodný obchod vede k prosperitě. Ostentativně vykřikují cosi o minimálním státu a omezení byrokracie. Tvrdí, že odmítání neomezené migrace v rámci EU nepramení ani tak z xenofobie jako z touhy vybírat si lidi, kteří mají nejvíc co nabídnout.

Singapur na steroidech

Liberální zastánci odchodu prodávají iluzi. Při kontaktu s realitou brexitu se jejich plány naprosto rozpadnou. Pokud Británie z EU odejde, velmi pravděpodobně skončí chudší, méně otevřená a méně inovativní. Ani zdaleka se jí nevrátí někdejší globální výhled, naopak její vliv upadne a stane se provinčnější…