Evropské vydechnutí
Uprchlíci už nemíří k řeckým ostrovům. To ale neznamená, že krize skončila.
Od podepsání evropsko-turecké dohody, jejímž smyslem je dostat pod kontrolu proud běženců, kteří míří na evropskou půdu, uplynuly dva týdny. Ještě než se začala v praxi naplňovat, se stala podivná věc – uprchlíci náhle přestali připlouvat. Zatímco od ledna do poloviny března k řeckým břehům na člunech dorazily v průměru zhruba dva tisíce lidí denně, v posledních dvou týdnech se denní počty pohybují v řádu desítek, maximálně stovek lidí.
V tureckých městech, kde většina běženců přespávala a čekala na plavbu do Evropy, jsou podle čerstvé reportáže deníku Financial Times poloprázdné hotely. V İzmiru cena za nocleh klesla na polovinu.
„Uplynul příliš krátký čas na to, abychom mohli mluvit o novém trendu,“ opakují toto opatrné sdělení v rozhovorech s novináři řečtí úředníci i humanitární organizace. Může jít jen o krátkodobý výkyv, způsobený třeba horším počasím v Egejském moři v předminulém týdnu. Ale možná za tím vězí něco víc.
Vstanou noví pašeráci
Optimistickým vysvětlením je, že si lidé přes sociální sítě a internet předali klíčový detail evropsko-turecké dohody. Tím je pravidlo, že Syřané, kteří po 20. březnu připlují do Řecka, budou nejen důsledně vráceni zpět do Turecka, ale navíc se ocitnou až na konci pořadníku syrských uprchlíků, kteří mohou nově žádat o legální cestu letadlem z Turecka do Evropy. Za jednoho z Řecka vráceného Syřana se EU zavázala přijmout jednoho pečlivě vybraného přímo z tureckých uprchlických táborů. Vzhledem k velkému zájmu Syřanů…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu