Atlas a jeho stín

Kdybyste ho potkali za houstnoucího soumraku v lese, možná byste jej považovali za statného muže, který se poněkud vratkým krokem vrací z hospody. Humanoidní robot Atlas firmy Boston Dynamics, kterou před třemi lety koupil Google, sice zatím nevyniká ladností pohybu, prý však umí nastoupit do auta a řídit jej, lézt přes trosky, probourat se panelem, šplhat po žebříku nebo připojit požární hadici a spustit proud vody. S bateriemi v batohu na zádech může pomáhat při katastrofách, jakou byla havárie elektrárny ve Fukušimě. Podle svých tvůrců se nemá zapojit do žádné války, v jednom z testů však vydržel stát v dešti kulek, což svědčí o tom, že ani tato cesta nemusí být do budoucna uzavřená – na jeho vývoji se ostatně podílela americká vojenská výzkumná agentura DARPA.

Umělá inteligence ale nesídlí jen v humanoidních robotech. Atlas a další podobné stroje by nevznikly bez chytrých počítačových systémů, které pracují v telefonech, vyhledávají informace na webu nebo asistují řidičům. Dokážou se samy učit a těm nejlepším člověk dává už jen obecné zadání – „vynikej v počítačových hrách“ a podobně. Vynikat skutečně mohou: Systém Watson již před pěti lety porazil nejlepší lidské soupeře v televizní kvízové soutěži Jeopardy! a vyhrál milion dolarů. Jeho vzdálený příbuzný Eugene Goostman podle některých expertů dokonce prošel Turingovým testem – v psaném dialogu předstíral natolik přesvědčivě, že je člověk, konkrétně třináctiletý chlapec z Ukrajiny, že zmátl významnou část…