Aby zákazník netápal

Měla by se Evropská unie stydět, jak prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu? Stud je příliš privátní emoce na to, aby existovala paušální odpověď. Jednotliví Evropané se proto budou muset s Netanjahuovou výtkou vypořádat sami. Každopádně nová povinnost ustanovená Evropskou komisí označovat zboží vyrobené v izraelských osadách na Západním břehu patří k těm, na nichž není co k chlubení.

Úřednické vysvětlení zní logicky. Státy EU nikdy neuznaly, že palestinská území, obsazená Izraelem v rámci obranné války v roce 1967, jsou legální součástí židovského státu. Přitom zboží vyrobené v židovských osadách na palestinských územích nese značku „Produce of Israel“. Podle Evropské komise jde o matení zákazníků. V budoucnu by se tedy mělo používat označení „Produce of the West Bank (Israeli settlement)“.

Celá věc má však citlivý politický rozměr, který je podstatnější než byrokracie. Mezi západní levicí, ale i v samotném Izraeli funguje dlouhé roky hnutí prosazující bojkot zboží ze židovských osad. I tady je logika zřejmá: existence židovských osad je jednou z hlavních překážek mírovým dohodám mezi Izraelem a Palestinci.

Reálné obavy

Vznik osad je dlouhým příběhem snahy Židů osídlit Svatou zemi. V posledních třiceti letech se však vznik osad především na Západním břehu stal štědře dotovanou politikou izraelského státu. Osadníci dostávají levné bydlení, dotovanou dopravu i další služby.

Tahle politika se přitom stupňuje od doby, kdy se začalo vážně jednat o…