Tichý mat pro Kliniku

Squateři demonstrovali na konci ledna za podporu využití bývalého objektu polikliniky jako Autonomního sociálního centra Klinika                          Autor: ČTK

Ministerstvo financí se v kauze pražského squatu Klinika předvedlo jako ukázková chytrá horákyně. V mistrné partii nejdříve vyhovělo té části veřejnosti, která Autonomní sociální centrum Klinika na pražském Žižkově podporovala. O pár týdnů později dalo squaterům potichu mat.

Vezměme to popořádku. Aktivisté chátrající objekt bývalé plicní kliniky na okraji jednoho z žižkovských parků obsadili loni koncem roku, uklidili tu, uspořádali několik akcí a spřátelili se se sousedy. Po několika dnech je na pokyn Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který je podřízený ministerstvu financí, vykázala policie.

Aktivisté Kliniky ale mezitím pilně sbírali body na sociálních sítích a koncem letošního ledna demonstrovalo na jejich podporu několik set lidí v Praze i několika jiných městech.

Poprvé v historii českého squatingu se na jejich stranu otevřeně přidali také politici, především pražský radní Matěj Stropnický. Ten vyrazil orodovat ve prospěch Kliniky za ministrem financí Andrejem Babišem, předseda hnutí ANO se pak s aktivisty osobně setkal.

A vypadalo to, že stát našel příkladné smířlivé řešení. Než Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových předá budovu Generální inspekci bezpečnostních sborů, která ji chce opravit a využívat, squateři v ní mohou zůstat. Jejich pobyt se legalizuje výběrovým řízením, ve kterém budou muset předložit projekt a představu, jak ho chtějí financovat.

Sociální centrum Klinika výběrové řízení skutečně vyhrálo, i když nijak oslnivě. Jeden jeho konkurent byl vyřazen pro formální nedostatky, druhý ze soutěže odstoupil. Nechme teď stranou, že Klinika nepřišla s ničím překvapivým, co by Praze opravdu chybělo, a ani její představy o financování projektu nezněly nijak zvlášť promyšleně.

Každopádně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových uzavřel s Klinikou smlouvu o bezplatném pronájmu a zmínil v něm jediný termín – smlouva bude trvat nejdéle rok. Aktivisté zajásali a pustili se do práce. Vstřícně naladěná veřejnost získala pocit, že stát a ministr financí především umějí opustit zbytečné formality, když jde o dobrou věc.

O sedm týdnů později přišel ale tichý protitah. Vláda minulý týden ve zkráceném řízení otevřela cestu tomu, aby Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových převedl budovu na GIBS. Aktivisté mají dům do deseti dnů vrátit. „Samozřejmě, že v té smlouvě byla klauzule o tom, že v momentě převodu na jinou složku státu smlouva zaniká,“ říká Anna Hausnerová z iniciativy Klinika. „Nečekali jsme, že se to stane tak brzy. Nerozumím tomu, proč kvůli několika týdnům dělali výběrové řízení. Mohli rovnou říct, že to nemá cenu, celé to byla jen taková komedie.“

Zato ministerstvo financí si mne ruce. „Udělali jsme smlouvu o výpůjčce, na dobu, než se to převede. Přesně podle jejich instrukcí,“ říká úředník, který nechce být jmenován. „Po tu dobu si tam ti klinikové mohli dělat alternativu. Tak proč teď dělají ciráty?“

Teoreticky by smlouvu o bezplatném pronájmu mohla s Klinikou uzavřít také GIBS do doby, než bude mít hotový projekt a začne se opravovat, což může trvat zhruba rok. Podle mluvčího Jana Melši to ale nepřichází v úvahu: „Z povahy činnosti našeho bezpečnostního sboru vyplývá, že tam, kde máme právo hospodařit s budovou státu, nepřichází v úvahu účast jiného subjektu.“

Na pondělní poledne svolala Klinika tiskovou konferenci. Chce se pochlubit tím, co za pár týdnů v objektu opravila, a varovat, že ho čeká další zbytečné pustnutí.

Současně je čím dál patrnější, že praxe oživování prázdných veřejných budov se radikálně mění. Je jasné, že aktivisté by měli vedle tiskovek začít přemýšlet o tom, jak vlastně vyjednávat se státem, jehož úředníci velmi obratně klamou tělem.