Uklidnilo vás, jak se Andrej Babiš omluvil za útok na Echo24?

Andrej Babiš na oficiálním briefingu české vlády vyhrožuje ECHO24                          Foto: ČT

Petr Honzejk: Uklidnilo. Když jsem četl titulek „omluva“, vyděsil jsem se, že se pan Babiš změnil či šel do sebe. Četba textu mě k smrti uklidnila.

Ondřej Kundra: Mě celkem ano. Nevšiml jsem si, že Miloš Zeman by se kdy omluvil za podobná slova o likvidaci Respektu. Zatím se kloním spíš k tomu, že Babiš je spíš než nebezpečný pomstychtivec prostě někdy rapl. Jistě to ale ukáže až budoucnost a jeho činy v ní.

Marek Švehla: Petře, takže souhlasíš s tezí, že Babišova omluva je zároveň urážka?

Petr Honzejk: Ano. Navíc z celkové dikce vyplývá, že jediné poučení pro příště zní: dám si pozor na pusu.

Marek Švehla: No ale o to přece jde. Aby si dal ministr financí pozor na pusu a nevyhrožoval svým byzbysovým konkurentům a kritickým médiím. Osobně nemám potřebu ho v tomto ohledu nějak hloubkově převychovávat.

Jan Lipold: Tak omluva hodná toho slova v sobě nese jisté stopy pokory a sebereflexe. Ty u Babiše moc nevidím. Respektive, omluvnou sebereflexí má zřejmě být jeho vysvětlení, že se ještě „neztotožnil s rolí politika a člena vlády“? Dělá si legraci?

Ondřej Kundra: Babiš coby mediální mogul, člen vlády a velkopodnikatel je samozřejmě dál vysoce rizikový, ale zároveň mi přijde, že ať udělá cokoli, vždy to od médií schytá. Pro mě je lepší nedokonalá omluva než žádná omluva.

Marek Švehla: Pokud se budu držet otázky, tak mě jeho spisek taky neuklidnil. Babiš se nikdy neztotožní ve smyslu, že by přijal pravidla západní politiky, jaká tu my chceme ctít. Bude mít svoje,a proto do politiky šel. Nám nezbývá než ho držet ve snesitelných mezích. A v tomhle směru mi ta omluva-neomluva připadá jako ucházející součást tohoto „držení“.

Marek Švehla: Napsal jsem podobnou věc jako Ondřej.

Jan Lipold: Neměli bychom ale na Babiše a tedy i na jeho omluvy mít stejný metr jako na jiné politiky? Proč bychom si měli říkat: „Od Babiše taková omluva-neomluva ještě ujde, co čekat víc?“

Robert Břešťan: Osobně mi jako civilizační posun připadá už to, že se vůbec politik „namáhá“ s omluvou. I když u Babiše to byl několikadenní boj sama se sebou… Ministryně Válková se například omluvila obratem. Otázka je, jaké je z toho pro ně(j) poučení. Jestli myslím si svoje, budu dělat svoje, ale navenek se budu snažit držet a tvářit se jak milius a budu chtít na všechno autorizaci apod.To není zrovna ideální závěr.

Marek Švehla:  V jednom té „omluvě“ věřím: Babiš má mocné zbraně – moc, peníze, média – a učí se s nimi ve veřejném prostoru zacházet. A my se snažíme rozumět, o co mu vlastně jde. Pořád to podle mě nevíme.

Petr Honzejk: Mám obavu, že si řešíme v našem ghettu problém, který je většině lidí úplně ukradený. Babiš je všude, kam se podíváte, celkové mediální vyznění pozitivní, neb „maká“. I „omluvu“ dokázal využít, aby zdůraznil, že „není jako politici“.Preference jdou nahoru, nějaké to zneužívání moci mu většina ochotně odpustí, když bude „pořádek“.