Rozdělené město
Mohly západní státy stavbě berlínské zdi zabránit? Jak se dnešní německá společnost vyrovnává s jejím „dědictvím“? Uznávaný britský historik Frederick Taylor předložil tyto otázky v knize Berlínská zeď. 13. srpna 1961 – 9. listopadu 1989 ucelený pohled, v němž zpochybnil řadu mýtů a ukázal, že ačkoli tato bariéra už fyzicky neexistuje, stále dokáže rozdělovat lidi.
Po pádu berlínské zdi udělala odstupující východoněmecká vláda cynické gesto. V červnu 1990 prodala zbytek zdi v aukci, která se konala v hotelu Parc Pallas v monackém Monte Carlu. Jednotlivé kusy, které kupovali majetní lidé z celého světa, se dražily průměrně za šest a půl tisíce liber. Aukci shodou okolností spoluorganizoval tentýž muž, jenž v srpnu 1961 jako první vyznačil hraniční čarou mezi Východním a Západním Berlínem mapu této stavby a který původně pracoval jako agent tajné policie Stasi.
I takto vypadal konec jednoho symbolu lidské nesvobody, který stále vyvolává otázky: Mohly západní státy stavbě berlínské zdi zabránit? Jak se dnešní německá společnost vyrovnává s jejím „dědictvím“? Uznávaný britský historik Frederick Taylor předložil v knize Berlínská zeď. 13. srpna 1961 – 9. listopadu 1989 ucelený pohled, v němž zpochybnil řadu mýtů a ukázal, že ačkoli tato bariéra už fyzicky neexistuje, stále dokáže rozdělovat lidi.
Lepší zeď než válka
Jednou z přezdívek, kterou si Berlín vysloužil, je „bývalé hlavní město studené války“. Není to náhodné pojmenování. Komplikovaný status Berlína se totiž po roce 1945 stal zdrojem diplomatických střetů a mezinárodních krizí, nad kterými visel Damoklův meč jaderného konfliktu.
Berlín byl po druhé světové válce rozdělen mezi čtyři vítězné velmoci, ale nacházel se v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu