Kulturní přehled

Hudba:

Letní škola shakuhachi
NOVOMĚSTSKÁ RADNICE, PRAHA, 14.-18. 8.
Třetí přehlídka soudobé i tradiční hudby, která se točí kolem tradičního nástroje japonských mnichů, bambusové flétny. Sezvaní mistři z Východu i západního světa hrají spirituální, meditační a avantgardní hudbu, je tu však i kombinace s klubovou elektronikou a instalací Radima Labudy, laureáta Chalupeckého ceny. Silnou akci, jíž rok od roku roste publikum, vede skladatel a hráč Vlastislav Matoušek.

Jónsi & Alex: Riceboy Sleeps
PARLOPHONE / EMI
Zpěvák islandských Sigur Rós vydává sólovku: sladce ochablé bloudění v mlžných průsvitných vrstvách, kde se porůznu vynořují zvonky, smyčcový kvartet Amiina, kroky ve sněhu, chrámové varhany či dětský sbor.

David Bowie: VH1 Storytellers
EMI RECORDS
Trocha šafránu z televizního archivu. V jednom balení vychází Bowieho koncert (1999) jako hudební album i videozáznam na DVD.

Robert Křesťan a Druhá tráva
SUPRAPHON
Debut (1991) své kapely pro otevřený bluegrass dnes Křesťan vidí jako „završené dětství a nevinnost (…), poslední adolescentní kroky, ještě plné pubošského nadšení a čistoty“. Album s dylanovkou Ještě jedno kafe vychází rozšířené o pět tracků.

Výtvarné umění:

Robert Vano: The Platinum Collection
MÁNES, PRAHA, 5. 8.-9. 9.
Díky měsíčnímu pronájmu Leica Gallery Prague se v Mánesu po dlouhé době zase něco děje: konkrétně retrospektiva fotografií slovenského portrétisty krásy mužských těl se slušným mezinárodním renomé. Vano miluje extravagantní záležitosti a tou je i jeho výstava: vlastnoručně pro ni vyrobil dvě stě platinových tisků.

So Much More
MEETFACTORY, PRAHA, 8. 8.-6. 9.
Kurátorka Edith Jeřábková do smíchovské továrny pozvala mladé autory, kteří podle ní překračují hranice reálnosti a rozumu a hledají poměr mezi skutečností a představou. Nebylo těžké je najít, spíš vybrat: los padl na Filipa Cenka, Matěje Smetanu, George Younga či Richarda Healyho.

Třináct skutečných
(A)VOID GALLERY, PRAHA, 6.-23. 8.
Prezentace botasek prohnaných kreativní dílnou designérů Jana Klosse a Jakuba Korouše na fotografiích Zdeňka Šebesty. Boty, jež jsou po letech opět in.

Martinka a Martin Šárovec: Sweet Little Something
ALTÁN, PRAHA, 5.-30. 8.
Pitoreskní stavbička v parku Klamovka hostí projekt pokračovatele české malířské grotesky s názvem Klauni, který Šárovec věnoval fenoménu mediálních „bavičů“. Doplněný je kolážemi Martinky, v nichž autorka po svém přidává na půvabu místním ženským celebritám. Pokud by náhodou některá z nich na výstavu dorazila, může žal spláchnout něčím ostřejším v nedalekém restauračním zařízení.

Knihy:

Ivan Diviš: Gejzír
ODEON, 128 STRAN
„Domníval jsem se, že jsem byl vyslán na svět, abych tě rozdrtil jediným úderem absolutní básně – ale ono se to nepovedlo,“ napsal skutečnosti Ivan Diviš pár hodin předtím, než jeho srdce po neřízeném pádu dotlouklo pod schody jeho domu. Těžko říct, zda skutečnost rozdrtil, či ne, každopádně pod kůži se jí dostal jako málokdo. Výbor z klíčových sbírek připravený Vladimírem Justlem, ilustrovaný Vladimírem Tesařem.

Tereza Horváthová: Max a Saša
BAOBAB, 94 STRAN
Veselé vyprávění z domu manželů Horváthových upravené Tereziným partnerem Jurajem do podoby dětského sešitu. Vhodný návod pro ty, které trápí otázka, co platí na šedého vlka tahajícího vás v posteli za triko.

Jan Gomola: Objevil jsem Katyň
PLOT, 164 STRAN
Rodák z Dolní Lomné na Těšínsku vnáší do memoárové literatury originální prvek: za války narukoval do wehrmachtu a jako dělostřelec se účastnil tažení do SSSR, při kterém – jak tvrdí – náhodou objevil masové hroby polských důstojníků popravených sověty.

Jiří Kuchař: Hitlerova sbírka v Čechách
EMINENT, 272 STRAN
Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě měl za války pozoruhodné nájemníky: díla ze sbírky Adolfa Hitlera, která v Mnichově nakupoval na tzv. Velkých německých výstavách umění. Sošní nordičtí mládenci, ztepilé nadženy, orlonosí pohlaváři, ti všichni se v knize stávají cílem pátrání po jejich válečných i pozdějších osudech.

Televize:

Obrana hrdého Albionu
Bitva o Británii – TV Nova, 13. 8., 9.30
„Na poli lidských konfliktů nikdy nevděčilo tolik za tak mnoho tak málu.“ Okřídlený výrok Winstona Churchilla se samozřejmě vztahuje k první čistě letecké bitvě v dějinách válek. Ve velkofilmu Bitva o Británii (1969) složil poctu nejhrdinštějšímu okamžiku novodobých britských dějin režisér Guy Hamilton.
Tvůrce několika raných bondovek se příliš nezatěžoval psychologickým prokreslením jednotlivých charakterů, chybí tu dramaticky vyklenuté příběhy jednotlivých aktérů. Hrdinou takřka dokumentárně laděného snímku je anonymní masa odvážných letců a jejich důstojníků, která od července do října roku 1940 čelila masivní převaze německé luftwaffe. Ve filmu to lakonicky vyjadřuje vrchní velitel stíhacího letectva RAF Hugh Dowding v podání Laurence Oliviera: „Základní aritmetika je taková, že naši mladí muži budou muset sestřelit jejich mladé muže v poměru čtyři ku jedné, abychom byli v rovnováze.“
Autoři se snažili o maximální historickou věrnost. Ve snímku létají stroje, které se zúčastnily bojů, a natáčelo se na skutečných válečných základnách v Duxfordu a Hawkingu. Spektakulární letecké scény jsou dodnes největší devízou snímku a v éře počítačových triků překvapují svou technickou brilancí. Bitva o Británii je splněným snem fanoušků elegantních tvarů stíhaček a bombardérů. Nezklame ale ani diváky, kteří mají rádi na faktech založená válečná dramata s realistickými bojovými výjevy. Takhle se válečné filmy dnes už netočí.