O dluhové povodni

Může stát zbankrotovat? Ve smyslu bankrotu obchodních společností nikoliv. Případů insolvence vlád se ale každou dekádu vyskytne několik a loňská islandská sága vypráví, že se neomezují na vzdálené kontinenty. Ač jsou okolnosti státních bankrotů rozmanité, mají všechny případy společnou jednu příčinu a jeden důsledek. Příčinou je nadměrné zadlužení vlády, důsledkem pak ohromující zchudnutí obyvatel.

Dluhová povodeň následující po globální recesi nepochybně zvyšuje mnoha zemím riziko insolvence. Že si politici toto nebezpečí začínají uvědomovat, je zřejmé z jejich posledních kroků. Obamova administrativa se rozhodla proti druhému balíčku na podporu ekonomiky. Německý parlament dokonce nařídil formou ústavního zákona do roku 2016 prakticky vynulovat schodky veřejných rozpočtů, což v dlouhodobém horizontu povede k odbourání velké části dnešního zadlužení státu.

Ekonomicky je německý krok kontroverzní. Historicky však zapadá do kontextu paměti národa, který byl kdysi sužován hyperinflací a o pár desítek let později naopak zažil blahobyt založený na zdravé makroekonomické politice.

Také u nás se státní dluh právem dostává do centra pozornosti. Paměť našeho národa ve vztahu k dluhům by měla být nastavená podobně jako u našich západních sousedů. Byla totiž formovaná prvorepublikovými rozpočtovými přebytky, a poté naopak měnovou reformou z roku 1953, kterou řešil stát své zadlužení tím, že si od občanů „vypůjčil“ jejich úspory.

Financování českého vládního dluhu v posledním půlroce trochu připomínalo jízdu na tygrovi. Zatím jsme nespadli. Za období 2009–2010 ovšem naroste dluh o plnou třetinu. Rozpočtovou díru způsobenou celosvětovou recesí dále prohloubí povodňové škody, byť i na jejich sanaci se zdroje najdou. Vypomůže Evropská investiční banka, která odkoupí státem vydané „povodňové“ dluhopisy. Ve srovnání s Německem ale máme o důvod navíc držet se zpátky při nafukování státního dluhu, a tím je naše pozice malé ekonomiky používající vlastní měnu. Je vyzkoušené, že případné ochabnutí zájmu investorů se více projeví u dluhopisů v exotických měnách než v univerzálně používaném euru. Dluhová povodeň by měla diametrálně změnit témata nadcházející předvolební kampaně. Ekonomové vědí a politici tuší, že na zvýšení blahobytu z erárních peněz prostě nebude.

Autor je hlavním ekonomem UniCredit Bank ČR.