V září minulého roku vjel svět do tunelu finanční krize a krize důvěry, a ta postupně přerostla v ekonomickou recesi. Od letošního března se začaly v dálce v tunelu objevovat záblesky světla. A svět se rozdělil na dva tábory.
První tábor jásá, protože vidí ve světle konec tunelu, a tudíž i recese. Tito táborníci, k nimž se postupně přidala větší část investorů, tvrdí, že jsme již narazili na dno. Akcie tak od března posílily téměř o 40 procent. Tento tábor si můžeme nazvat „V“: po nárazu na dno má nastat oživení.
Druhý tábor v apokalyptické hrůze naopak hřímá, že světlo je rychle se blížící vlak. Nejenže recese nedosáhla svého dna, ale naopak dno je v nedohlednu. Zajímavé je, že hlavním představitelem tohoto tábora je Mezinárodní měnový fond, neboli hlavní hasič finančních problémů rozvíjejících se ekonomik. Tábor si dává do znaku „W“. Nejde o vyjádření přízně oblíbené automobilce, ale o tvrzení, že jakákoli oživení jsou jen předskokanem dalšího pádu.
Do kterého tábora patříme my? Na první pohled nepříliš optimistického – ústy většiny ekonomů tvrdíme, že jde o největší ekonomickou recesi po druhé světové válce a že eurozóna se letos propadne více než USA.
Přes to všechno patříme do optimističtějšího tábora, čili „V“. Jak už jsem psal minule, tato recese je totiž z velké části o očekáváních. Podívejme se na USA. Průmyslová výroba v prvním čtvrtletí letošního roku tam spadla téměř o pětinu, spotřeba domácností ale meziročně rostla. Jinými slovy: podniky přehnaly svá očekávání o poklesu poptávky a silně omezily produkci. To mělo za následek vyprázdnění jejich skladů. Aktuální očekávání obnovení zásob a postupného zotavení produkce se pak projeví opět i v růstu zaměstnanosti.
Pozitivním jevem je, že tento vývoj není omezen pouze na Spojené státy, ale vidíme jej i v rozvíjejících se ekonomikách, především v Asii. Evropa je zpožděná. Ne ve smyslu mentální výkonnosti – vstoupila do recese později než USA, proto z ní také později vyskočí. Ale podobný efekt dorazí i sem. A Česko? Po žních…
A nakonec aktuální statistika pro politiky: v prvním čtvrtletí české slepice snesly 431 511 vajec. Nejvíce ve Středočeském kraji, nejméně na Vysočině. Zhruba stejně jako touto dobou vloni. Karty, pardon, vejce jsou rozdány.
Autor je hlavním ekonomem České spořitelny.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
