Hudba:
Tim Hecker
PALÁC AKROPOLIS, PRAHA, 29. 5.
Cyklu Music Infinity se podařil cenný úlovek: přiváží Kanaďana, který posbíral řadu mezinárodních cen za své zvukové krajiny stavěné v hustých sítích vypůjčených zvuků – třeba rádiových vln. Hecker vyvažuje ambientní náladotvornost s jedinečností, fyzický ponor do zvuku s hrou emocí. Předskakují čeští Gurun Gurun, projekt členů Miou Miou a Handa Gote.
Sunshine: Mgkk Telepathy
X PRODUCTION
We Don't Believe In Hype, What About You?, ptá se název nové písně táborské kapely, jejíž zahraniční úspěch dočasný šlágr nepochybně nastartoval. Na koncertních křtech se album rozdávalo, teď jde do prodeje.
Tori Amos: Abnormally Attracted To Sin
UNIVERSAL REPUBLIC
Další album pevné zastánkyně ženské síly a jedinečnosti. Teze a rozumnost mají v písních navrch před poezií: ale kdo neposlouchá tak podrobně, může mít v Tori Amos dobrý obraz a vzor pevného a zároveň romantického ženství.
Masha Qrella: Speak Low
MORR MUSIC / STARCASTIC
Berlínská nezávislá zpěvačka opustila vlastní styl poprockových popěvků a místo toho dává klubový kytarový sound písním, jež v emigraci psali Kurt Weill a Frederick Loewe, autor My Fair Lady. Intimní pohled na kus dvacátého století skrze songy vychází moc pěkně.
Výtvarné umění:
14 S
DOX, PRAHA, 23. 5.-16. 8.
Smutek, samota, sex, superego, soustředění, sen, střed, spojení, stín, strach, setkání, skrýš, souvislosti, smrt: čtrnáct nelehkých témat, která jako výzvu k tvorbě přijali Josef Bolf, Jiří Černický, Petr Nikl, Michal Pěchouček či František Skála.
Essl Award CEE
NÁRODNÍ GALERIE PRAHA, VELETRŽNÍ PALÁC, 26. 5.–21. 6.
Další díl soutěže pro výtvarné talenty ze střední a východní Evropy dotované rakouskou rodinou Agnes a Karlheinze Esslových. Do finále ve Vídni z Česka postoupí buď Petra Malá, Jan Pfeiffer, Monika Fryčová, nebo třeba Jitka Nesnídalová.
Monument transformace
GALERIE, HL. MĚSTA PRAHY, MĚSTSKÁ KNIHOVNA, 28. 5.-30. 8.
Po delší době další z výstavních projektů kurátora Víta Havránka, ke spolupráci si tentokrát přizval Zbyňka Baladrána. Dvacet let společenské transformace ilustrované na konkrétních výtvarných dílech i pomocí teoretických úvah. Monument transformace se sestavoval z různých fragmentů v prostředí galerie tranzitdisplay.
Vojtěch V. Sláma: Vlčí med+
LEICA GALLERY PRAGUE, 22. 5.-6. 9.
Spoluzakladatel skupiny Česká paralaxa, důsledný obhájce focení dvouokou zrcadlovkou na čtvercový formát. Fotografie všedních událostí a scén snažící se co nejméně sklouzávat do sentimentu.
Knihy:
Paul Lunde: Organizovaný zločin
PŘELOŽILA EVA KONEČNÁ, MLADÁ FRONTA, 200 STRAN
Fotografická publikace s podtitulem Zasvěcený průvodce nejúspěšnějším odvětvím světa provádí čtenáře zločineckými organizacemi od sicilské mafie, přes tu ruskou, mexickou až po motorkářské gangy v USA. V teoretické části se v kapitolách Zneužívání lidské situace, Nezákonné dodávky, Vymáhání a ochrana a Manipulace s penězi odkrývá mechanismus fungování tohoto pravděpodobně nejvýnosnějšího byznysu v dějinách lidstva.
Jan Kjaerstad: Znamení k lásce
PŘELOŽILA DANIELA ZOUNKOVÁ, NLN, 242 STRAN
Román známého norského spisovatele, jakási pohádka pro dospělé, tematizuje příběh – potřebu lidí vyprávět, poslouchat, ale také žít příběhy. Dalším tématem je písmo – co všechno vyjadřuje, obsahuje, jak ovlivňuje vnímání textu. Grafička Celia je mladá žena, která sní o vytvoření dokonalého fontu písma, který bude schopen zachytit nejen významy, ale i emoce. Při dopravní nehodě jí zachrání život mladý muž – láska k tajemnému zachránci (pekaři neobyčejného chleba) se proplétá s láskou k písmu, vypráví se o symbolech a jejich moci a také o síle lásky.
Jiří Staněk: Pornofilie
DRUHÉ MĚSTO, 215 STRAN
Výběr z tvorby básníka narozeného v roce 1957, který žije a pracuje jako lékárník ve Strakonicích. Martin Reiner o něm píše: „Staněk do svých vět každou chvíli kopne jako parchant do hraček, dokud se nerozpadnou na součástky, tedy větné prvočinitele, ale pak se zničehonic polepší a běží je rychle skládat do nových, pravdě stejně málo podobných sestav.“
„Líbal mé dětství. Já byla šílená./ Brněnským šarlatem a láskou stmívání/ přistávaly sovětské vzducholodi / (peří quetzala) nesoucí segmenty / raket nosičů jaderných hlavic / aby ochránily moje panenství.“
Televize:
Zahrada jako duše
Tajemná zahrada: 30. 5., ČT 1, 8.10
„Můj strýc se naučil smát a já se naučila plakat,“ říká desetiletá Mary (Kate Maberlyová) na konci filmu polské režisérky Agnieszky Hollandové. Příběh desetileté dívky, která se po nešťastné smrti rodičů přestěhuje ke strýčkovi do nehostinného venkovského sídla, je adaptací knihy Tajemná zahrada, kterou na počátku dvacátého století vydala Frances Hodgson-Burnettová.
Pro absolventku FAMU, která v Praze studovala na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, to v roce 1993 byla první americká zakázka. A dnes už klasickou knihu pro děti adaptovala bez podbízení. S porozuměním pro frustrace a traumata, která ničí nejen dětskou duši. Svéhlavá malá hrdinka se pomalu sžívá s novým prostředím. Nekonečnými chodbami viktoriánského sídla se prohání vítr a nese s sebou ozvěnu podezřelých zvuků, okolní pastviny jsou zahaleny do nefalšované skotské mlhy. V přilehlém labyrintu živých plotů objeví Mary vchod do záhadné, zarostlé zahrady. Patřila strýcově mrtvé manželce.
Tajemná zahrada připomíná laskavější verzi Del Torova Faunova labyrintu. Hlavní záporačka slečna Medlocková (Maggie Smithová) vlastně není zlá, jen jako chůva trpí přehnaným ochranitelským komplexem. Mariin bratranec Colin (Heydon Prowse) už léta nevstal z postele. Svou apatií a hypochondrií trestá svého otce a majitele sídla lorda Cravena (John Lynch) za nezájem. Ten se ještě nevzpamatoval ze žalu ze ztráty milované partnerky. Ale stejně jako příroda má schopnost regenerace, tak i nemocná duše se umí časem vyléčit.
Magickou atmosféru pomohli Hollandové vytvořit špičkoví spolupracovníci – o hudbu s indickými motivy se postaral Kieslowského dvorní skladatel Zbigniew Preisner. A zšeřelé interiéry a sychravé exteriéry zkušeně nasnímal Roger Deakins.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].