Rána justiční mafii

„Já strážím hranice a vy žijete v pohodlí, tak mě nepoučujte, co je správné,“ říká v hollywoodském filmu Pár správných chlapů hlavní hrdina Jessep. Muž, který šel nejprve sloužit svým spoluobčanům coby velitel základny nedaleko nepřátelské Kuby, ale pak skončil ve vězení, když v přesvědčení o své výjimečnosti dospěl k závěru, že pro úspěch své mise může spáchat cokoli. Dnes nemusíme chodit ani do kina, film o „správných chlapech“ sledujeme v reálném čase. A je to strhující podívaná. Neobtěžujte mě otázkami, říká premiér Topolánek,„protože já bojuji se zlem a vy jste nepřítel“. „Nepřátelské“ otázky ovšem chtějí odhalit, proč šéf vlády nezakázal svým lidem bezpříkladně zasahovat do výkonu tuzemské spravedlnosti.

Hráz před zlem

Za to poznání vlastně případ Jiřího Čunka stál. Korupční aféra zakončená provokativním zametením pod koberec skvěle připomněla i optimistům a naivkům, co všechno jsou lidé ochotní udělat, aby se udrželi u moci. A že i v rukou talentovaných politiků jako Topolánek se moc stává hrozbou, uvěří-li, že v zájmu své „mise dobra“ mají dovoleno vše.

Současně ale případ přinesl i jiné poznání: že zdejší společnost není proti moci navzdory svým dlouholetým návykům bezbranná, že postupně objevuje šance dávané právním státem a svobodou, že je…