Za jeden provaz

Bude to opravdu velký humbuk. Alespoň na zdejší poměry – za tři týdny se na hodinu zastaví většina veřejné dopravy včetně pražského metra, na celý den se zavřou ordinace lékařů a chvíli předtím i školní třídy. Demonstrace předcházející největší odborářské akci posledních let jsou v plném proudu už teď. Odboráři vládě vyčítají „tvrdé reformy“ i neprůhledné plány se zdravotnictvím. Na obou stranách padají silná slova, ve víru napětí ale stojí za to se na chvíli zastavit a podívat, co jsou dnes čeští odboráři zač a kde se bere jejich nečekaná energie.

Řehtačky a skafandr

Tramvajové koleje zmizely pod barevnou masou a řidič s rezignovaným gestem otvírá noviny. Cestu mu blokují tisíce lidí, v ryku řehtaček a píšťalek se jakákoli výzva o organizovanější pohyb stává nadlidským úkolem. Štrúdl těl se přesto pomalu posunuje a blízkost cílovému bodu hlásí i Krylova píseň Chudák důchodce dunící z přistavených reproduktorů. Je poslední květnová středa, tři hodiny po poledni a před sídlem české vlády se odehrává zatím poslední z odborářských klání s podtitulem „Důchody in memoriam“.

Podsaditý vousáč Karel se chlubí, že má dnes narozeniny a tohle je skvělý dárek, parta mladíků s odborářskými kšiltovkami a odznáčky volá do dveří přilehlé hospody, proč že tu nemají slivovici. Odbory zažívají vlnu celospolečenské podpory. Vstupují k…