Hněv pod povrchem

Tu řeč nazývají komentátoři nejvýznamnějším poselstvím od dob Martina Luthera Kinga.„Kromě mnoha (Afroameričanů), kteří si dokázali vybojovat díl amerického snu, je tu i řada těch, kteří neuspěli. Toto dědictví porážky se přeneslo na další generace… Ale i pro ty černé, jež uspěli, představují otázky rasy a rasismu základ jejich vidění světa,“ řekl před měsícem demokratický kandidát na prezidentskou nominaci Barack Obama a pokračoval: „Podobný hněv existuje i mezi bílými. Většina bílých pracujících a příslušníků středních vrstev nemá pocit, že by byli díky své rase nějak privilegováni.“

Afroameričan Obama se svým projevem o rase dostal do role, které se dlouho vyhýbal. Až do té doby totiž říkal, že neexistuje černá ani bílá Amerika. Pak ale ve své řeči s nebývalou otevřeností varoval, že i když společnost mlčí, běloši a černoši k sobě chovají skrytou zášť.

Vystihl také povrchnost rasových debat a zároveň se pokusil nastínit řešení do budoucna: lepší zdravotní péči, školství i pracovní příležitosti pro mladé lidi. Nepředstavil žádné konkrétní plány, dal však najevo, že nesouhlasí se zvýhodňovacími sociálními programy. Po projevu o rase Obamova popularita klesla, mnozí Američané však oceňují, že se nebál otevřeně hovořit o choulostivém problému.

Sociální rozdělení

Od zavraždění Martina Luthera Kinga…