Rusko podle Politkovské

Evropu a Ameriku vyděsil nedávno ruský prezident Vladimir Putin na konferenci o bezpečnosti v Mnichově svým slovníkem studené války. Komentáře světových deníků se zabývaly otázkou, co se to s Ruskem děje, a některé zašly hodně daleko. Thomas L. Friedman z New York Times například napsal, že bylo chybou rozšiřovat NATO, protože to Rusy ponížilo, a tak si zvolili autokratického Putina. Teď, když Amerika potřebuje od Ruska spíše pomoc, dostává se jí od něj odplaty.

Novinářka Anna Politkovská, kterou loni zastřelili dosud nevypátraní vrahové, však viděla kořeny současné vlády tvrdé ruky v Rusku jinde. Podle ní byly důvody selhání rodící se Jelcinovské demokracie především vnitropolitické. Všechno to začalo po volbách do ruské Státní dumy v roce 2003. Po volební noci ze 7. na 8. prosince 2003 napsala: „K ránu už bylo všechno naprosto jasné: levice se jakžtakž udržela, ale pravice byla zcela rozdrcena. Do dumy se nedostalo Jabloko ani osobně Grigorij Javlinskij a nedostal se tam ani Svaz pravicových sil Borise Němcova a Iriny Chakamadové. V parlamentu tedy nezůstal téměř nikdo z těch, kteří jsou schopni lobbovat za demokratické myšlenky a být konstruktivní a inteligentní opozicí Kremlu.

Vítězství byrokratické strany Jednotné Rusko je však jen částí obecné pohromy. Když se osmý prosinec chýlil ke konci a všechno bylo víceméně přesně sečteno a podtrženo, bylo najednou jasné, že poprvé od…