Vesnice, která se neopouští

Na adrese travian.cz probíhá mánie. Desetitisíce Čechů a Slováků tu tráví hodiny času nad nakažlivou on-line hrou. Nepropagují ji sice žádná média, ale zkuste navštívit i tu sebepodivnější internetovou diskusi: vždycky se najde nějaký přispěvatel, který tu bude zkoušet – zcela mimo téma – ke Travianu přitáhnout další ovečku. Kdo totiž získá nové hráče, inkasuje od správců odměnu.

Travian přitom nepřichází s revolučním konceptem. Hráč dostane pod správu malou virtuální vesnici, kterou se snaží rozvíjet – těží suroviny, staví domy, připravuje vojsko, útočí na ostatní hráče, se soupeři může i uzavírat aliance. Uživatelé si nestahují žádný program, „paří“ zdarma přímo v okně internetového prohlížeče.

Co je ale na hře zákeřné, je její mimořádná časová náročnost. Patří totiž mezi hry s poněkud zavádějícím označením „pasivní“. To znamená, že ji nehrajete na jeden zátah, nýbrž do ní občas v průběhu dne nahlédnete, rozdáte pár příkazů a pak si zase jdete po svých. Hra se mezitím vypořádá s vaším úkolem: zadáte rozkaz zaútočit na cizí vesnici a další půlhodinu můžete leda sledovat, jak se vojsko přemisťuje. „Já to přirovnávám k rybolovu. Člověk čeká, jak dopadne útok, a kouká na odpočítávání sekund jako na splávek,“ tvrdí hráč s přezdívkou EEOS.

Hra vyžaduje častou kontrolu. Delší absence může být zaplacena zpustošením vesnice. Každý hráč si sice může sehnat zástupce, ale svěřte někomu svou týdny budovanou vesnici… „Neumím si představit, komu bych ji předala,“ říká hráčka Petra Pšánská. „Jako zástupce mám svého přítele, ale na dovolenou pojedeme společně, takže to bude trošku problém. Uvažuji o sousedovi, který je zkušeným hráčem. A trochu se stydím přiznat, že jedním z kritérií při výběru dovolenkového ubytování bylo i wifi připojení.“

I v tom se skrývá tajemství úspěchu Travianu v Česku. Dříve či později přijde chvíle, kdy si hráč musí zjednat záskok, čímž do hry zasvětí někoho blízkého a tím jej „nakazí“. Travian je také častým tématem rozhovorů ve školách. „Když to někoho baví, tak proč ne. Co mi vadí, jsou závisláci, co potřebují o přestávce můj notebook, jenom aby se koukli na vesnici,“ stýskal si v internetové diskusi jeden student.

Ale jsou tu i optimističtější hlasy. „Já osobně uvádím souvislost fungování aliancí v Travianu se vztahem EU a kandidátských zemí. Dobře se to na tom vysvětluje,“ pokračuje Pšánská, absolventka oboru mezinárodní teritoriální studia. Hráč s přezdívkou Zohar zase zjišťuje, že debaty uvnitř aliance v Travianu ho učí myslet jinak, než je navyklý. „Byl jsem zvyklý na právnický způsob vyjadřování: mluvit tak, aby to bylo nenapadnutelné. V Travianu musím říkat věci tak, aby je všichni pochopili a poslechli.“