Velký třesk v biologii
Jistě nepřeženeme, když prohlásíme, že biologie v současné době prožívá svou „neutronovou dobu“. Posledních pár let jsme svědky trvalého vzestupu třetího typu molekul – RNA.
Příroda je plná překvapení. Když byla poprvé dokázána existence atomů (stalo se tak před pouhým stoletím), předpokládalo se, že se skládají pouze z elektronů a protonů. Tím se sice odpovědělo na mnoho otázek, ale nesrovnávalo se to s řadou dalších pozorování. A pak v roce 1932 objevil James Chadwick neutrony. Najednou začalo všechno do sebe zapadat. Všechno začalo dávat smysl – tolik smyslu, že trvalo pouze dalších 13 let, než se vyrobila první atomová bomba.
Jistě nepřeženeme, když prohlásíme, že biologie v současné době prožívá svou „neutronovou dobu“. Po více než půlstoletí se stěžejní příběh o všech živých organismech odvíjel od vzájemné souhry genů (ve formě DNA) a bílkovin kódovaných geny a vykonávajících onu jednotvárnou dřinu, kterou je udržování organismů při životě. Posledních pár let jsme však svědky trvalého vzestupu třetího typu molekul – RNA.
Analogie však není dokonalá. Na rozdíl od neutronu se o molekule RNA ví již velmi dlouho. Až donedávna se však mělo za to, že její role se omezuje na posluhování DNA a bílkovinám. Teď se však zdá, že RNA je právě tak důležitá jako ty, kterým posluhovala. Možná, že je přímo hlavním regulátorem toho, co se děje v buňce (jakýmsi operačním systémem buňky, máme-li použít příměr z informačních technologií), jakož i původcem celé řady dalších aktivit. Stejně důležité je, že molekulární biologové, kteří si mysleli, že mají zhruba představu o tom, co se v jejich oboru děje, si najednou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu