Spíše slovensky než levicově

Bratislavská vláda rekordně rychle vznikla, ale i narazila v Bruselu. Není divu. Parta složená ze Směru, mečiarovců a xenofobních národovců působí neevropsky.

Robert Fico odcházel s úsměvem. „Čekal jsem to ještě horší,“ řekl novinářům poté, co Evropská socialistická strana (ESS) poprvé ve své historii a právě jeho Směru pozastavila členství. Ficova bývalá místopředsedkyně, dnes řadová europoslankyně Monika Beňová, to řekla ještě lakoničtěji. „Mohlo to být vyloučení. Toto je ještě dobrý kompromis.“ K obavám byl důvod. V úterý totiž všech 201 poslanců ESS odhlasovalo prohlášení: „Frakce jednomyslně odsoudila, že vůdce Směru Robert Fico uzavřel koalici s krajně pravicovou Slovenskou národní stranou.“ Jako jediný se za Fica postavil jeho český protějšek Jiří Paroubek. Prohlásil, že evropští socialisté měli počkat na to, co bude nová slovenská vláda skutečně dělat, a měli prý dát Ficovi sto dnů.

Fico to v Bruselu schytal za svoji vládu. Vytvořil ji v rekordním čase, ale takovou, že ji lze srovnat jedině s tou, která vládla v letech 1995–1998. Tedy s druhým Mečiarovým kabinetem, který znamenal pro Slovensko katastrofu – morální, ekonomickou i demokratickou.

Fico za Luptáka

Ficova vláda je ze dvou třetin stejná. Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) i po osmi letech v čele s Vladimírem Mečiarem a Slovenská národní strana (SNS) stále s Jánem Slotou. Fico je jakousi náhražkou za populistické Sdružení dělníků Slovenska Jána Luptáka. To zmizelo tak rychle, jako se objevilo, ale o jeho duchem neobdařeném vůdci kolují na Slovensku vtipy dodnes.

Fico ale není Lupták a nízkou inteligenci mu vytýkat nelze. Do počtu také nebude ve vládě on, nýbrž jeho protějšky. Jak napsal v časopise Týždeň Štefan Hríb, Mečiar a Slota se spokojili s drobty ze stolu. Vláda bude především vládou Roberta Fica a jeho Směru, což je patrné nejen z převahy ministerských křesel v poměru 11:5. Nicméně Slota a Mečiar neodešli s prázdnou. Především jsou oba dva spolu s Ficem za své strany jedinými členy koaliční rady. A dá se předpokládat, že právě tady, a nikoli ve vládě (v parlamentu už vůbec ne) se bude tvořit vládní politika. Mečiar i Slota získali rezorty, které sice nemají příliš velkou váhu, ale do nichž potečou obrovské prostředky. HZDS ovládne ministerstvo zemědělství, Slota pak regionální rozvoj a životní prostředí. Kdo něco ví o fondech Evropské unie, tuší, že desítky miliard korun dotací z Bruselu půjdou právě tudy.

Školství aneb menšinová politika

Ján Slota dostal od Fica do ruky i odjištěný granát v podobě ministerstva školství. To se může stát obuškem na maďarskou menšinu. Slota už oznámil, že tam, kde budou mít menšinové školy malé počty žáků, SNS navrhne jejich rušení. Fico sice v souvislosti s národnostními menšinami hovoří o zachování „statu quo“, ale už jenom rétorika národovců označujících Maďary za „vrahy Slováků“ vybízí k nejhorším obavám. K tomu je třeba dodat, že ministerstva zemědělství a regionálního rozvoje jsou pro maďarský, zemědělsky orientovaný a z hlediska infrastruktury zaostalý region klíčová.

Je proto i možné, že žádná menšinová práva půl milionu slovenských Maďarů se rušit nebudou. Postačí zavřít školy, zemědělské dotace přednostně nasměrovat do podhorských – rozuměj slovenských – regionů a na jihu nepostavit ani metr dálnice. I tak se dá dělat menšinová politika, aniž by se sáhlo na „stávající stav“.

Dost bylo kriminalizace

Pro Mečiara je tu jiný vývar. Přenecháním ministerstva spravedlnosti mu Fico umožnil, aby ukončil kriminalizaci své vládní éry před rokem 1998. Štefan Harabin, bývalý soudce Nejvyššího soudu, se už tehdy stal symbolem zabetonované justice, obecně považované za nejzkorumpovanější i v rámci postkomunistické Evropy. Zoufalství nad tímto stavem – a kvůli neodvolatelnosti soudců i nad nemožností krátkodobě to změnit – vedlo Dzurindovu vládu k založení Speciálního soudu. Ten měl alespoň nejtěžší kriminální případy a politickou korupci dostat mimo dosah „starých struktur“. Nad jeho budoucností nyní visí otazník, SNS rovnou řekla, že ho chce zrušit. O co Mečiarovi jde, se ukázalo už minulý týden, kdy vznesl požadavek na „občanskou rehabilitaci“ symbolu politických zločinů své éry, bývalého šéfa Slovenské informační služby Ivana Lexy.

Za to vše Mečiar a Slota Ficovi dovolí dělat „levicovou politiku“. Klíčové ekonomické pozice za Směr přitom obsadí „nezávislí odborníci“, rozuměj bohatí podnikatelé – ministr hospodářství Lubomír Jahnátek a ministr financí Ján Počiatek. Z toho plyne, že s levicovostí to zase tak žhavé být nemusí, 19% daň pro podniky určitě zůstane. Ostatně, jak napsal deník Pravda, Fico byl dlouho více nacionalistou než levičákem. Což je jen další argument pro přesvědčení, že slovenská vláda bude znovu především národní. Bruselským socialistům už je to možná jasné. Paroubkovi to bude teprve muset dojít.

Autor je redaktorem Lidových novin.