2005/35
Editorial
Editorial
Erik Tabery
Vážené čtenářky a čtenáři,
právě začíná nový školní rok (nebojte, máte ještě dva dny), a tak na téma školství otiskujeme komentář, rozhovor a text o prvním waldorfském lyceu v Česku. Věnovali jsme se ale i prezidentu Václavu Klausovi, jemuž se v těchto dnech přehoupne mandát do druhé poloviny. Vzhledem k tomu, že prezident má stále silnější vliv na tuto společnost, věnovali jsme jeho osobě hlavní článek na straně 13. Pozornost si určitě zaslouží i text o fenoménu reality show, který hýbe Českem. V článku se ale dočtete i o jejich fungování v zahraničí. Jinak děkujeme za utěšeně rostoucí korespondenci se zajímavými podněty a za inspirativní debatu na našich internetových stránkách.
Civilizace
Horor na farmě zvířat
Josef Greš
Kaleidoskop
Petr Jakeš
Exotičtí zabijáci za humny
Jaroslav Petr
Sprostá slova se na stránkách prestižního vědeckého týdeníku Nature vyskytují jen ve velmi výjimečných případech. Nedávno se však objevila hned dvě v jediném vydání. Redaktor Declan Butler jadrnými kletbami vyzdobil stať s názvem „Chřipková pandemie: byli jsme připraveni?“ Článek má podobu fiktivního internetového deníku americké novinářky Sally O’Reillyové. Žurnalistka sáhne po silných výrazech ve chvíli, kdy americký prezident George Bush ohlašuje vypuknutí pandemie ptačí chřipky a zároveň spouští ochranná opatření. „Jsme připraveni,“ tvrdí prezident z obrazovky národu.
Sally je jiného názoru. Píše o ptačí chřipce přes deset let, a jakmile vyslechne prezidentovo poselství, volá mobilem manžela Jonathana.„Pamatuješ, jak jsem ti vyprávěla ty hnusný věci, který by nastaly, kdyby Ameriku zasáhla pandemie ptačí chřipky?“ ptá se. „Tak teď je to tady!“
Zahraničí
Svět kolem
Zbyněk Petráček
Georgi, klesáme? Ne, padáme!
Radek Palata
Blíží se první americko-čínský summit od zvolení nového prezidenta v Pekingu. Co si řeknou Bush a Chu, bude důležité i pro nás.
Prezident Chu Ťin-tchao poprvé vyráží na velkou cestu po Severní Americe. To samo o sobě je vzhledem k rostoucímu významu Číny důležité. Ještě důležitější se turné stává díky tomu, že mezi Washingtonem a Pekingem vyrostla řada problémů a že v New Yorku bude Chu přítomen na Valném shromáždění OSN (13.–17. září). Tam se budou řešit zásadní reformy světové organizace včetně rozšíření Rady bezpečnosti, proti kterému Američané a Číňané našli společné argumenty.
Vláda tančí striptýz před USA,
Zdeněk Beránek
V bezpečí Putinovi navzdory
Petra Procházková
Není každý Berlusconi
Robert Žitňanský
Pád z vrcholu moci až na dno – tak dopadl Pavol Rusko, kdysi šéf nejvlivnější televize na Slovensku, ještě před týdnem vicepremiér a ministr hospodářství. Nedokáže totiž vysvětlit, z čeho splatil svůj více než stomilionový dluh.
Vše začalo, když novináři zjistili, že Rusko, šéf vládní Aliance nového občana (ANO), před pár lety – už jako ministr hospodářství – podepsal jistému podnikateli směnky v hodnotě 104,5 milionu korun jako záruku na svůj dluh. Přišla logická otázka: Z čeho tuto sumu splatil? Pohled do jeho majetkových přiznání, která musí jako veřejný činitel každoročně předkládat, vysvětlení nepodal. Sám Rusko se zapletl do lží a vyprodukoval čtyři různá, leč v mnohém protichůdná vysvětlení. To přimělo křesťanské demokraty (KDH) k tomu, aby dali premiérovi Mikuláši Dzurindovi (SDKÚ) ultimátum: odvolat ministra Ruska.
Domov
Létající Stifter nad Šumavou
Miroslav Hule
Vzhůru na stromy
Silvie Lauder
V Česku žije dvě stě stromolezců a mají pro nás dvě zprávy: špatnou a dobrou.
Češi před branami telefonie
Jan Kovalík
Když v kanceláři průmyslového návrháře Roberta (30) na pražské Palmovce zazvoní telefon, nesahá mladý muž po sluchátku, ale po myši počítače. Kliknutím „zvedá“ hovor od kamaráda Reného, který právě sedí v internetové kavárně v Bombaji. Hovor starých kamarádů nebere konce. Nemusí se totiž ohlížet na cenu: telefonují si přes internet, zadarmo. To si tady dnes mohou dovolit všichni obyvatelé míst, kde není problém zavést rychlý internet. Ti ostatní mají smůlu. Musí čekat, až se zdejší gigant Telecom rozhoupe. Jeho nový vlastník, společnost Telefónica, teď ohlásil „renesanci pevné linky“.
A zase o jednu školu víc
Markéta Pilátová
Spas se, kdo můžeš, Salmové jdou
Jan Kovalík
Vět, ve kterých by každé slovo mělo hodnotu přinejmenším miliardy korun, není v češtině moc. Ale výrok „Hugo Salm byl československým občanem“ k nim rozhodně patří. Alespoň podle analýz zdejšího tisku. Tu větu totiž vyřkl Ústavní soud a šlechtická rodina Salmů tím dostala po třináctileté bitvě možnost získat zpět rodový majetek. Majetek, dodejme, který české deníky automaticky pojí s přívlastkem „miliardový“. Co se ale pod takovým pojmem skrývá? A co čeká lidi, kteří na půdě vracející se pod správu Salmů dnes žijí?
Komentář
Ať žije Juventus
Marek Švehla
Zemřel náš přítel
Erik Tabery
Co dáte dětem do školy
Ondřej Hausenblas
Válka skončila, stát nezačal
Zbyněk Petráček
Zlaté časy v březnu a dubnu 2003. To si teď může leckdo říkat na adresu Iráku, sleduje-li tamní zápas s ústavou. Je to věru paradox: předloni na jaře panovaly velké obavy o úspěch spojenecké invaze. Její krach by ovšem byl jen neúspěchem Ameriky. Pokud by teď zkrachoval projekt irácké ústavy, byl by to neúspěch samotných Iráčanů a riziko pro existenci celého státu. Proto ve čtvrtek do Iráku telefonoval sám George Bush a snažil se přimět šíitského lídra Abdala Azíze Hakíma ke „konsensu“. Proto se Hakímovi stoupenci střetávají s fanoušky jiného radikálního šíity, Muktady Sadra. Proto se na ústavě neshodnou šíité se sunnity. A proto byla uzávěrka jejího návrhu již dvakrát posunuta až do právě uplynulého víkendu.
Ve hvězdách
Petr Třešňák
Solidarita je svoboda
Alexandr Vondra
Tento týden Polsko oslavuje pětadvacáté výročí vzniku Solidarity. Výročí, které by si vlastně měli připomínat i Češi, protože tamější revolta proti totalitě významně ovlivnila události v celé komunistické Evropě. Bez nadsázky se dá říct, že události z roku 1980 přispěly k pozdějšímu zhroucení železné opony. Ve Varšavě a Gdaňsku se v těchto dnech sejdou představitelé vlád evropských zemí s pamětníky tehdejších událostí z řad opozičních vůdců z Polska a dalších států, západních novinářů a bývalých politiků, aby si tento okamžik připomněli
Scéna
Mimochodem
Viktor Šlajchrt
Co se děje ve světě
Petr Třešňák
Výtvarné umění australských Aboroginců zažívá v posledních letech celosvětový úspěch a tento týden se chystá pokořit další metu: plátno nejslavnějšího domorodého umělce Austrálie Rovera Thomase Lundari má šanci být prodáno na aukci v Melbourne až za 1,2 milionu dolarů a stát se nejdražším „domorodým“ dílem vůbec. Ještě větší důvod k radosti dává ale komunitě aboroginských výtvarníků jiná událost. Po třiceti letech se znenadání našla kolekce kreseb dětí ze školy v Carrolupu – milovaná a pro původní obyvatele nesmírně důležitá sbírka, v níž se potkává jejich nedávná tragédie s nadějí na lepší budoucnost.
Kulturní tip
Petr Třešňák
Televize
Petr Třešňák
Film
Petr Třešňák
Hudba
Petr Třešňák, Tomáš Weiss
Kultura
Nad Prahou vyšlo Tajné slunce
Michal Bystrov
Kapela, která si rozumí stejně tak s bigbítem jako s ruskou dechovkou, čeká na své objevení.
Když někdo dokáže bez cizí pomoci natočit a dostat k ostatním lidem své cédéčko, je to v dnešním světě uměle vyráběných hvězd pokaždé důvod k radosti. Pražské skupině Tajné slunce se takovým způsobem povedlo přivést na svět hned dvě alba, jedno s vlastní tvorbou (...pořád dokola) a další s originálními úpravami ruských a ukrajinských lidovek (no pyccku). Nejzdravější bigbít se v Čechách, jak známo, hraje v nejzapadlejších klubech, jako třeba v motolském baru U Vojáka, kde se místo na obyčejných židlích sedí v trabantu bez střechy. A právě tam i v mnoha jiných nemedializovaných koutech našeho hlavního města se můžeme setkat s dravou a hravou muzikou kapely, která v sobě spojuje prvky snad všech myslitelných žánrů: rocku, folku, jazzu, keltské hudby, punku, funku...
Sudety nejsou měsíční krajina
Jana Klusáková
Mamut na bruslích
Petr Třešňák
Přišli k nám Velcí bratři
Silvie Lauder
Ten byt změnil televizní zábavu. Od těch běžných bytů se lišil tím, že v něm sto dní žilo deset mladých lidí bez kontaktu s vnějším světem, ale všem na očích: jejich pobyt do nejintimnějších detailů sledovaly prostřednictvím kamer miliony diváků. A nejen sledovaly: spoluurčovaly scénář, postupně vyřazovaly soutěžící, vítěz si odnesl spoustu peněz. Obrovský úspěch show, pojmenované po přízračném Velkém bratru z Orwellovy sci-fi, stál na začátku jedné televizní revoluce a nizozemská společnost Endemol zatím pořad prodala do 32 zemí světa.
Ekonomika
Vítězové a poražení
David Rath
Postmoderní společnost stále více upřednostňuje ekonomický pohled, a to i na oblasti, které prapůvodně vznikaly za jiným účelem, například zdravotnictví. To je systém budovaný desetiletí s cílem pomoci trpícím bez ohledu na jejich majetek. Ale i ten se musí nějak zaplatit, a proto s růstem jeho ekonomické náročnosti vznikl nápad získávat na něj peníze ze solidárního zdravotního pojištění, které platí všichni. Jenže se sílící popularitou neoliberálních teorií se tyto modely založené na přerozdělování od mladých, zdravých a bohatých ke starým, nemocným a chudým stávají terčem kritiky a prosazuje se pojetí medicíny jako byznysu nepříliš odlišného od výroby aut či prodeje pracích prášků. Takový neoliberálně-individualistický pohled na zdravotnictví se zavedením individuálních účtů nyní prosazuje stínový ministr ODS, senátor Tomáš Julínek, zatímco starou koncepci solidárního systému hájí sociálnědemokratická ministryně Milada Emmerová.