Potřebuju něco po sobě zanechat

Báře Pivoňkové

je 20 let, žije s rodiči poblíž Prahy na Okoři. Absolvovala Gymnázium Jana Palacha a pak se, jako mnoho jejích vrstevníků, pokoušela dostat na vysokou školu. Nějaký čas žila ve Spojených státech. Rozhovor vznikal na pokračování v průběhu posledního roku.

Co jste provedla, že vás deportovali z USA?

Nic zvláštního – žila jsem tam půl roku a přerušila jsem turistický vízum jen na tři týdny. Správně se má přerušit nejmíň na šest neděl. Nevěděla jsem to a neupozornili mě na to ani na konzulátu.

K čemu je to opatření dobré?

Kvůli nelegální práci. Když už tě někdo zaměstná, nepodrží ti místo měsíc a půl.

Vyděsila jste se, když vás začali vyslýchat?

Ani ne, je to celkem běžný. Ti úředníci jsou blázni, třeba se jim zrovna nezdá, že máš křivej zub, a už po tobě jdou.

Je deportace častá věc?

Úplně nejběžnější. Někdy člověk jen vystoupí z letadla a už ho do něj ženou zpátky. Jeden můj známej měl v Americe bratra, a protože byl stavitel, jel mu tam pomoct s přestavbou sklepa. Na letišti mu projeli kufr rentgenem, uviděli montérky a už ho lifrovali zpátky, ani se ho nezeptali, na co je má.

Jakou máte možnost se do USA vrátit?

Na nějakou dobu asi žádnou. Víza v pase mi škrtli, takže možná za pár let.

Hodně jsem o tom přemýšlela

Proč jste odjela do…