Všichni vstali a podali mu ruku
Nataša Kandič (1946) stojí od roku 1992 v čele nadace, která mapuje násilnosti Srbů po rozpadu Jugoslávie. Srbští politici i média ji často hrubě a vulgárně napadají, v zahraničí se však těší velké vážnosti. Získala řadu mezinárodních vyznamenání – naposledy před několika dny v Praze, kdy obdržela cenu Homo homini, udělovanou Společností Člověk v tísni. Nataša Kandič žije v Bělehradě, má jednoho syna.
RÁMEČEK
Nataša Kandič (1946) stojí od roku 1992 v čele nadace, která mapuje násilnosti Srbů po rozpadu Jugoslávie. Srbští politici i média ji často hrubě a vulgárně napadají, v zahraničí se však těší velké vážnosti. Získala řadu mezinárodních vyznamenání – naposledy před několika dny v Praze, kdy obdržela cenu Homo homini, udělovanou Společností Člověk v tísni. Nataša Kandič žije v Bělehradě, má jednoho syna.
KONEC RÁMEČKU
Co se v Srbsku změnilo k lepšímu od Miloševičova pádu?
Dokud byl ten člověk u moci, zdálo se nemyslitelné, že by on a exponenti jeho režimu mohli někdy skončit za mřížemi. Je to zásluha vlády Zorana Djindjiče, která se po Miloševičově rezignaci ujala v Srbsku moci. Jeho vláda také veřejně oznámila, že našla masové hroby. Byl to historický moment: Djindjič ukázal, že je pravda, že srbské síly zabíjely albánské civilisty a pak se pokoušely zahladit stopy tím, že mrtvoly převezly chladicími vozy na místa běžně nepřístupná. Jeden z těch hrobů byl na vojenské základně Batajnica poblíž Bělehradu.
Je tam dodnes?
Ostatky zabitých byly přeneseny do podzemních místností v areálu. Teď se čeká na identifikaci. Hrob byl zaházen a předpokládám, že prostor slouží jako cvičiště. Tak jako předtím.
Nevede se řeč o podstatě
Djindjičovu úlohu tedy vidíte kladně?
Ne. Jeho vláda sice odvedla…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu