Po kočičích hlavách městské dlažby klopýtá muž v černém klobouku a pod obrazem zní světoznámý Straussův valčík Na krásném modrém Dunaji. Pak se ozve hlas: „Nevím, kam jdu…“ Ta slova patří rodákovi z Haliče, „toulavému Židovi“, spisovateli a novináři Josephu Rothovi, jemuž byl minulý týden věnován 14. Festival spisovatelů Praha i jeho znělka. Byl to skvělý nápad, zasvětit debaty a veřejná čtení osobnosti silně spjaté s bývalým mocnářstvím právě v době, kdy Evropská unie přijímá státy bývalého Rakouska-Uherska. Přes zajímavé chvíle se však ukázalo, že Rothovo motto je příznačné i pro samotnou akci – Festival spisovatelů jako by opravdu nevěděl, kam míří.
Tomský se ptá
Pořadatel Michael March měl letos nemalé potíže s finančním zázemím, ještě před pár měsíci se zdálo, že se setkání konat nebude, na poslední chvíli ho zachránilo ministerstvo kultury. Pozvaní hosté rozhodně stáli za to, přestože nešlo o tak známé osobnosti jako v předešlých ročnících. Nadine Gordimerová (1923), nositelka Nobelovy ceny z Jižní Afriky, byla jakousi nevyhlášenou hvězdou festivalu, zájem byl také o německého básníka, esejistu, dramatika a překladatele Hanse Magnuse Enzensbergera (1929) nebo polského spisovatele a scenáristu mnohých Wajdových filmů Tadeusze Konwického (1926).
Festival poskytuje návštěvníkům nejen seznámení s autory a jejich tvorbou, ale tradičně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu