Bílý dům ve válce a novináři s ním

Nedávno zveřejněné závěry amerického inspekčního týmu, který pátral v Iráku po zbraních hromadného ničení, doprovodily The New York Times a The Washington Post – dva nejdůležitější deníky za Atlantikem – neobvyklými komentáři. Vedle samotného faktu, že inspekční skupina Davida Kaye žádné použitelné prostředky v Iráku nenašla, se oba listy věnovaly otázce, jak se s tímto zjištěním srovnává jejich práce před válkou. „Mýlili jsme se?“ ptá se Washington Post na jednom místě svého komentáře v narážce na fakt, že jak v tomto deníku, tak v New York Times dlouho věřili, že Saddám Husajn zbraně hromadného ničení má a představuje reálnou hrozbu. Post se jednoznačné odpovědi vyhnul. V poválečné americké debatě však často zaznívá názor, že většina amerických médií by si měla nejdříve zamést před vlastním prahem, než začne kritizovat George Bushe a jeho administrativu za propagandu a zkreslování informací.

Ostražitost poklesla

„Novináři jsou také občané a 11. září bylo šokem pro všechny. Instinkt semknout se na obranu země je pochopitelný,“ zopakovalo zářijové vydání American Journalism Review nejčastěji citovanou příčinu nekritického zpravodajství a autocenzury v médiích, která vyplývala z přesvědčení, že novináři nesmějí být na Bushe příliš „zlí“, pokud nechtějí naštvat a ztratit své obecenstvo. Takto přímočaře lze asi vysvětlit počínání…