Dva dopisy adresované španělskému králi a římskému císaři Karlu V. a podepsané jeho „nejponíženějším služebníkem a poddaným“ Hernánem Cortésem jsou prvním, bezprostředním a pozoruhodným svědectvím o zničení indiánské říše Aztéků. Už v roce 1554 je Zikmund z Púchova uveřejnil ve své Kosmografii české, v kapitole „O nových ostrovích, skrze koho, kterak a kdy nalezeny jsou“. Po 446 letech vycházejí v češtině podruhé, v překladu Oldřicha Kašpara a Evy Mánkové.
Útočník
První Cortésův list, sepsaný roku 1519 ještě před zahájením vlastního tažení do nitra Střední Ameriky, se nedochoval dokonce ani v opisech. Druhý, datovaný v říjnu 1520, podává základní informace o aztécké kultuře a popisuje první pokus ji „pacifikovat“. Nezvaní návštěvníci se usadili v hlavním městě, drželi v zajetí nejvyššího vládce Moctezumu, domorodci je ale brzy přiměli k ústupu. Po půldruhém roce, v květnu 1522, mohl nicméně Cortés poslat do Španělska třetí zprávu, v níž vylíčil pád a vyplenění aztécké metropole Tenochtitlánu a zajetí Moctezumova nástupce. Oba dopisy v řadě epizod, hojně využívaných a rozpracovávaných jeho životopisci, apologety i protivníky, dokreslují Cortésovu povahu hazardního hráče, vědomého si nesmírného rizika celého podniku a pečlivě plánujícího každý další krok. K nejznámějším patří jeho rozhodnutí zničit lodě, na nichž se spolu se svými muži přeplavil z Kuby na americkou pevninu, aby tak „všichni ztratili naději na odchod ze země“ a uvědomili si, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
