Proč nejsou tuneláři za mřížemi

Nedávno Vrchní soud v Praze rozhodl v případu lehkých topných olejů. Zrušil tresty vynesené Krajským soudem v Ústí nad Labem a vrátil mu věc k došetření. Proti tomuto verdiktu sice podal stížnost ministr spravedlnosti, ale byla zamítnuta. Případ vlekoucí se dlouhá léta je tím pádem znovu na začátku.Podobně rozhodl Krajský soud v Hradci Králové v jiném mediálně sledovaném případu, „vytunelování“ investičních fondů Trend a Mercia - i tady má případ znovu na stole dozorující státní zástupce (toto vrácení potvrdil i vrchní soud).V obou známých případech se konečného verdiktu jen tak nedočkáme. Občanům se tím může potvrdit jejich dojem získaný z novin a televize, že zcela neschopná policie a justice neustále prohrává se zločinci plenícími naše hospodářství. Proč se tedy nedaří stíhat „tuneláře“?

Všude samý podvod

Protože při zavádění nových zákonů vždy nějaký čas trvá, než se s nimi odborná i laická veřejnost sžije. V roce 1962 vstoupil v platnost socialistický trestní zákon s dnes již zrušenými ustanoveními na ochranu socialistických vztahů v hospodářské oblasti. Trvalo zhruba deset až patnáct let, než si SNB, prokuratura a soudy vyjasnily, jaká konkrétní jednání lze jako tyto trestné činy posuzovat. Rozdíl oproti dnešku byl jen v tom, že se o žádném zahájeném trestním stíhání nereferovalo jako dnes. Přitom šlo, měřeno dnešními poměry, o křišťálově jasnou situaci. Co nebylo povoleno, bylo zakázáno, žádné soukromé ekonomické iniciativy se netrpěly a…