Kdo má půdu, je svobodný

Sté výročí je bezpochyby dobrým důvodem vzpomenout na minulé časy. Na Tři krále roku 1899 byla na pražském Žofíně založena Agrární strana, nejúspěšnější a hlavní státotvorná strana masarykovské republiky. Žádná oslava však na Žofíně neproběhla, ani Václav Klaus nesvolal pravicové politiky na pouť k hostivařskému hrobu Antonína Švehly.

Řepa a republika

Před sto lety se to odehrálo zcela banálně: venkovští politici liberální mladočeské strany usoudili, že jejich partaj zapomíná na zemědělce, a tak si založili stranu vlastní. Do roka měli dvacet tisíc členů a boj za selský stav mohli přitvrdit. První velkou bitvu začali v roce 1902 za rozbití cukrovarnického kartelu, který předpisoval pěstitelům řepy nízké výkupní ceny. V boji se proslavil Antonín Švehla, který rolníky přesvědčil, aby užili nejtvrdších nátlakových prostředků včetně stávek. Když souboj s kartelem po sedmi letech vyhrál, stal se předsedou strany. Po první světové válce se ukázalo, že agrárníci (přejmenovali se tehdy na Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu) jsou jedinou stranou, která dokáže konkurovat socialistům a jejich plánům na zestátnění celé ekonomiky. Ve volbách v roce 1920 sice dostali o poznání méně hlasů (10 % proti 25 % pro sociální demokraty a 8 % pro národní socialisty), měli však Švehlu.Jeho tehdejší postup je nevyužitou inspirací pro dnešní politiky. Se socialistickými stranami dohodl menšinovou vládu, v níž měl čtyři křesla z šestnácti. Věděl, že…