Kritizovat svou zemi je vlastenecké
Přes třicet let působil v americkém Senátu (z toho patnáct let jako předseda zahraniční komise), více než půl století patřil k nejznámějším americkým státníkům. Před dvěma lety mu Bill Clinton udělil Medaili svobody, nejvyšší vyznamenání, které může americký prezident udělit civilistovi.
Přes třicet let působil v americkém Senátu (z toho patnáct let jako předseda zahraniční komise), více než půl století patřil k nejznámějším americkým státníkům. Před dvěma lety mu Bill Clinton udělil Medaili svobody, nejvyšší vyznamenání, které může americký prezident udělit civilistovi. Když však letos (9. února) James William Fulbright ve Washingtonu zemřel, přišla na jeho pohřeb pouhá třetina z několika tisíc očekávaných hostů. Nečekaně nízká účast měla svou logiku: muž, který hrál - viděno evropskýma či japonskýma očima - tak velkou politickou roli, byl zejména v posledních letech mnohem známější za hranicemi USA než doma. Fulbrightova senátní kariéra byla spjata především se zahraniční politikou, s prolamováním tradičního amerického izolacionismu, tedy s opačnou vlnou, než na které se veze současná americká politika. Fulbrightovi ke světovému věhlasu navíc pomohlo i to, že je jeho jméno spojeno s programem, který umožňuje mezinárodní výměnné pobyty vědců, umělců a studentů.
Úspěšný americký hoch
Vstup J. W. Fulbrighta (JWF) do politiky je čítankovým příkladem kariéry úspěšného amerického hocha z malé vesničky (v Missouri), který si váží vzdělání a chce být když ne rovnou prezidentem, tak prezidentovi hodně blízko. JWF vynikl jako student University of Arkansas především v roli halfbacka univerzitního fotbalového týmu. Po letech přiznával, že právě sport mu pomohl k prestižnímu Rhodesovu stipendiu v Oxfordu.Program tohoto stipendia si vymyslel…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu