Mír na čestné slovo

Guinessova kniha rekordů zaznamená letos další - padesát let míru v Evropě bez mírové smlouvy. Mír budou uzavírat, zdá se, až děti a vnuci bojovníků.Skutečně, vítězné mocnosti se sice po válce dokázaly srovnat s německými spojenci, nikoli s Německem samotným. K mírové smlouvě s Japonskem se zase v roce 1951 odmítl připojit Sovětský svaz a jeho satelity, včetně Československa. Spokojili jsme se jen s příměřím uzavřeným v roce 1957, což platí dodnes. Máme jiné věci na starosti než uzavírat mír s Japonskem, řekl by nám asi tiskový mluvčí Černínu. De facto tak ovšem stále podporujeme nárok Společenství nezávislých států na část území, které během války Japoncům zabral Sovětský svaz.Stát, který by si dnes dovolil oficiálně vyžadovat uzavření mírové smlouvy, by si patrně neposloužil. Tento akt je zřejmě odsunut až někam do druhého tisíciletí. Pro stávající zdrženlivost jistě existují důvody. Otázkou však je, proč se o ní tak jednomyslně, vytrvale a zarytě mlčí a jistě i nadále mlčet bude.

Strach

Proč nebyla uzavřena mírová smlouva s Německem v době studené války, je nasnadě. Nechtělo se do toho ani západním velmocem, ani Sovětům, ani Němcům - všechny strany by musely uznat stav pro ně zřejmě nevýhodný. Přinejmenším od počátku 70. let však tyto příčiny nechuti postupně braly za své. VJroce 1972 uznaly oba německé státy nedotknutelnost hranic v celé Evropě. VJsoučasné době je Německo už šest let jednotné, všeobecně uznané a uznávané. Nevznáší žádné…