Bojím se velkého třesku

Je-li nemocná společnost, proč by mělo být zdravé právě zdravotnictví? Strádá-li společnost v oblasti morální, jsou- li narušeny mezilidské vztahy, chybí-li občanská statečnost a lidská poctivost, jak by zdravotnictví - průsečík těchto oblastí - mohlo zůstat imunní? Automaticky se počítá s tím, že se lékaři přísahou nebo sestřičky získáním odznaku rázem stanou lepšími lidmi. Nejsem relativista, ale také nejsem idealista. V sekularizované, silně materialistické zemi, která je zanesená čtyřicetiletými zmatky, by to bylo přinejmenším směšné.

Jaké byly podle vašeho názoru největší chyby řízení zdravotnictví za tzv.socialismu?

Všechno, co se vytvářelo po roce 1948, bylo naplňováním myšlenky budování sjednoceného systému zdravotnictví. Zobecnil se ruský model a došlo se k tomu, že i pro zemi, která byla civilizovaná, nezplundrovaná válkou a jež měla velice diverzifikovaný, liberální systém zdravotnictví, je jedinou možností vertikálně organizovaný, přísně hierarchický systém centralistického typu. Zprvu to vypadalo lákavě a v prvních letech to nepochybně i fungovalo. Na počátku 60.let však tento systém začal působit retardačně. Potlačená autonomie jednotlivých zařízení se projevila nejen v rovině řídící, ale i hospodářské. Především se však zobrazila v rovině individuální - došlo k naprostému narušení vztahu mezi tím, kdo uzdravuje, a tím, kdo má být uzdraven.

Během posledních desetiletí prvotní řád začal mít podobu těžkého neřádu. A za ten…