Cenzura?

Soudě podle televizní relace „Causa pošta“ z 16.března, patrně ano. „Nepoštovní“ pracovníci pražské pošty 120, kterou prochází naše korespondence do zahraničí i opačným směrem, sice některé její prostory uvolnili, ale v budově i nadále zůstávají. Co tam dělají, nikdo z nás neví, ale na základě toho, co v onom pořadu prohlásil jejich vysoce postavený představený, lze usuzovat, že systematicky porušují čs.ústavu. První náměstek federálního ministra vnitra totiž hovořil v tom smyslu, že korespondenci je nutno kontrolovat, aby se zabránilo pronikání pornografických a teroristických materiálů do naší země. Je to prý obvyklé i jinde ve světě. Snad, ale přece jen je těžké si představit, že by v některé demokratické zemi dal generální či jiný prokurátor souhlas k permanentnímu porušování listovního tajemství, nota bene v tak mamutím rozsahu. A bez prokurátorského svolení poštu otevírat přece nelze.

Všichni dobře víme, že v nedávné i vzdálenější minulosti se nad našimi písemnými kontakty jako Damoklův meč vznášela hrozba úřední svévole v podobě neústavních zásahů do listovního tajemství. Byli jsme proti tomu bezbranní a co horšího, totalitní moci se podařilo v mnoha případech dovést naše uvažování až k absurdní logice, shrnuté do věty „To, že mi poštu kontrolují, by mi tolik nevadilo, ale kdyby alespoň každou zásilku odeslali dál…“

Toto vše by mělo být za námi, leč, jak se ukazuje, není tomu tak. Jediný rozdíl je v tom, že zatímco dříve doprovázelo neústavní…